Close search

Nedá se s nimi žít. Neutečete před nimi a bojovat proti nim je marné. Jak tedy úzkosti zvládnout?

Pixabay

Nemusíte dělat nic, jen čekat na to, až zešílíte, ostatně takových lidí plných úzkostí chodí po světě dost. Můžete před realitou svých pocitů utíkat, tvářit se, že je vše v pořádku. To je snad ještě horší, než nedělat nic. Můžete proti nim bojovat, jen zbytečně plýtvat energií, která vám již tak chybí. Anebo je můžete brát jako příležitost stát se lepším člověkem. Co si vyberete?

Úzkost jako signál

Úzkost není nic nepřirozeného. Není to tajemný strašák, který se snaží polapit nás do svých sítí. Je to emoce jako každá jiná. Stejně jako strach, smutek, hněv a další negativní emoce, má i úzkost svůj význam. Umožňuje nám obstát tváří v tvář hrozícímu nebezpečí. Je to způsob, jak se soustředit na zvládnutí krizové situace.

Potíž nastává ve chvíli, kdy se úzkosti objevují příliš často a navíc i v situacích, kdy reálně žádné nebezpečí nehrozí.

Pokud je úzkost příliš častá, neurčitá a obecná, dostává se do sféry psychiatrických diagnóz. Navíc ji nezřídka provází celá řada nepříjemných tělesných projevů, jako je bušení srdce, slabost, nevolnost, zažívací potíže, bolest hlavy aj. Často také ústí v reálné tělesné onemocnění, proto není na místě ji nechat být.

Ať již je úzkost akutní nebo dlouhodobá, vždy ji lze vnímat jako signál vnitřního neklidu, který je třeba řešit. Doc. PhDr. Jana Kocourková to v knize Speciální psychoterapie objasňuje takto: „Normální úzkost je signálem, který upozorňuje nejenom na vnější nebezpečí, ale i na vnitřní ohrožení člověka, například jako důsledek těžko řešitelného vnitřního konfliktu.“ Takový signál přitom můžou potlačovat obranné mechanismy vlastního ega, někdy však nemusejí stačit.

Co lze a co nelze?

Emoce vycházejí z nitra samovolně, podobně jako myšlenky. Strategie jejich potlačení zpravidla nefungují. V kritické situaci lze však na své emoce a myšlenky nahlížet jinak. Jakkoli je situace nepříjemná, lze ji vnímat jen jako vlastní emoční reakci.

Úzkost je na povrchu, příčina je pod ním. Měli bychom pátrat po příčině svých negativních emočních stavů, nejlépe s odbornou pomocí.
Úzkosti často plynou z vnitřních konfliktů, ale i konfliktů v rodině či v práci. Někdy poukazují na něco, co si člověk sám nechce přiznat.

Chcete vědět víc? VÍCE O ÚZKOSTECH SE DOZVÍTE VE FOTOGALERII:

Literatura:
Práško, Jan: Jak zvládnout generalizovanou úzkostnou poruchu. Praha: Galén, 2009.
Vymětal, Jan a kol.: Speciální psychoterapie. Praha: Grada, 2007.

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu