Close search

Urazil mocné muže i Janu z Arku aneb Jak filozof Voltaire strávil život na útěku

Wikimedia Commons/Wellcome Images, E. Desmaisons, CC BY 4.0 Zdroj: Wikimedia Commons/Wellcome Images, E. Desmaisons, CC BY 4.0

Když se slavný filozof a spisovatel Voltaire 11. února 1778 vrátil do Paříže, přivítaly ho stovky lidí. Důvody, proč strávil ve vyhnanství řadu let, jsou zajímavé dodnes. Voltairovo ostré pero totiž dokázalo namíchnout i lidi, které by nechtěl naštvat nikdo rozumný...

Říká se, že Voltaire měl vždy připraveného koně, aby mohl v případě potíží uniknout před svými pronásledovateli. V průběhu let si totiž dokázal znepřátelit hezkou řádku lidí, od šlechty až po církev. Kvůli tomu často měnil země, ve kterých pobýval, a říkalo se mu i létající filozof...

Voltaire na útěku

Muž s neobvyklým tvarem nosu a ostrým perem měl nespoutaného ducha a dovedl cílit přesně. Důležité je zmínit jeho původní jméno - François-Marie Arouet. Voltaire byl totiž jenom pseudonym.

Ve Voltairově kusu Mariamme hrála v roce 1725 hlavní roli mimořádně hezká herečka Lecouvceurová. Rytíř Rohan, vysoce postavený příslušník pařížské šlechty, po ní toužil a žárlil na Voltaira. Když se ti dva setkali v opeře, rytíř se svého soka v lásce pokusil urazit. Monsieur de Voltaire – Monsieur Arouet – jaké je vaše jméno?“ nadhodil Rohan.Pravda, že za sebou nevleču veliké jméno – ale vím, jak mám oslavit to, jež mám... Já své jméno počínám – Chevalier de Rohan své končí!“ odvětil Voltaire a tím svého soka pořádně vytočil.

O několik dní později Rohanovi sluhové zmlátili Voltaira na ulici. Ten jej za to chtěl vyzvat na souboj, ale Rohan mu "zařídil" uvěznění v Bastile. Po propuštění je vyzván, aby opustil zemi...

Voltaire proti všem

Voltaire si za své útočiště zvolil Anglii. Zde sepsal třeba Filosofické listy o Angličanech, v nichž poukazuje na zaostalost Francie. To samozřejmě popudilo zemi a spisek se veřejně pálil. Voltaire, který tehdy žil ve Francii, musel opět prchnout, tentokrát do Lotrinska. Poté napsal tragédii Mohamed, která vyznívá jako útok na všechna náboženství. Jak se ukázalo o řadu let později, církev mu to nikdy neodpustila. Nesmíme zapomenout ani na satirickou báseň Panna Orleánská, která cílí na francouzský národní symbol Janu z Arku...

Voltaire se vrátil do Paříže až v únoru 1778, tehdy už jeho postavení předního evropského myslitele bylo neotřesitelné. Šlo o společenskou událost obřích rozměrů. Když se dostavil na reprízu své tragédie Irène, prý mu lidé trhali chlupy z kožichu, aby měli památku na slavného muže.

To už ale byl vlastně i jeho konec. Kvůli léku s opiem nemohl pozřít ani sousto a 30. května 1778 zemřel ve věku 83 let. Kněz však Voltaira odmítl pohřbít a aby neskončil na mrchovišti, byl pochován na venkově. Klid neměl ani po smrti. Později spočinul v Panteonu, kde jsou uloženy ostatky Victora Huba nebo Marie Curie-Skłodowské, ale po několika desetiletích bylo jeho tělo odcizeno a zahrabáno na neznámém místě. Takový bezbožník prý nemá v bývalém kostele co hledat...

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Voltaire
History.com: Voltaire returns to Paris from exile
Michaela Šestáková: Voltaire jako společenský a politický myslitel

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu