Close search

Pohnutý život první dámy Ireny Svobodové: Za úsměvem skrývala bolest ze smrti syna

Zdroj:

První dámy jsou vždy všem na očích! Irena Svobodová byla inteligentní, vzdělaná a čestná - a vedle manžela, sedmého československého prezidenta Ludvíka Svobody, působila opravdu reprezentativně. Za zářivým úsměvem však skrývala velkou bolest. Nacisté jí zabili syna!

Irena Svobodová byla po některých předchozích prvních dámách zjevením! Vedla bohatý život, milovala hudbu, navštěvovala klášterní školu a také zastala všechny domácí práce. Vždy věrně stála manželovi po boku. Jako první dáma se vymykala, stejně jako její manžel mezi prezidenty. Svoboda byl voják z povolání a Irena coby manželka generála věděla, že vojenský život není vůbec snadný.

Irena se narodila v roce 1901 do bohaté rodiny mlynáře na Kroměřížsku. Byla nejstarší ze šesti sourozenců, odmala tedy měla přirozenou autoritu. Od ostatních rodin na venkově se ta její lišila. Vedli bohatý kulturní život, což Irenu velmi ovlivnilo. Láska k hudbě jí vydržela po celý život. Navštěvovala klášterní školu, vedle toho ale zvládala i práci na poli a péči o své mladší sourozence.

Osudové seznámení

Ludvíka poznala ve svých dvaadvaceti na plese. On, už kapitán československé armády, byl o pět let starší než ona. Ani ne po půlroční známosti ji požádal o ruku. Když se stal ve dvacátých letech důstojníkem armády, nadřízení mu nabídli odjet do Podkarpatské Rusi. Žili tam osm let a na tuto životní éru vždy vzpomínali jako na jednu z nejhezčích - přestože podmínky tam neměli zrovna ideální. V roce 1924 se manželům Svobodovým narodil syn Miroslav, o rok později pak dcera Zoe.

Svoboda byl ještě mnohokrát přeložen a jeho žena ho vždy věrně následovala. Stála mu po boku a snažila se jeho povinnostem přizpůsobit. Nikdy si nestěžovala, byla velmi statečná. Veřejnost ji měla ráda, byla přátelská, nerozlišovala lidi podle původu či vzdělání. Byla velmi tolerantní.

Těžké válečné časy

Roku 1939 byla rozpuštěna československá armáda a Svoboda odešel bojovat proti nacistům. Irena zůstala doma sama a aktivně spolupracovala s odbojovou organizací. Jednu dobu dokonce skrývala ve vlastním bytě parašutisty. Dva z nich později zajali a mučili, jeden z nich týrání nevydržel a Irenu udal. Podařilo se jí i s dětmi utéct, ovšem syn úkryt opustil a byl zatčen gestapem. I když s ním jednali velmi brutálním způsobem, nikoho neprozradil. Byl převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu. V březnu 1942 byl při pokusu o útěk zastřelen. Nebylo mu ještě osmnáct let. Irena s dcerou se skrývaly až do konce války.

Setkání plné slz

V roce 1945 došlo k velmi emotivnímu shledání s manželem. Ludvík se dozvěděl o smrti syna a Irena zase o smrti své matky, která rovněž zemřela koncentračním táboře. Svoboda se stal ministrem národní obrany v poválečné vládě a s manželkou se přestěhoval do Prahy. V dubnu 1950 byl Svoboda odvolán a Irena moc dobře věděla, že to ještě zdaleka není konec. V listopadu 1952 byl zatčen, což považovala za obrovskou křivdu.

Prokázala v té době obrovské hrdinství. Nebyla zvyklá se vzdávat, a tak šla za Zápotockým a na rovinu se ho zeptala, proč se zbavují lidí, kteří pro Československo udělali tolik dobrého. Zápotocký jí ovšem nepomohl - to až sovětští generálové, kteří se za Ludvíka Svobodu přimluvili. Svoboda byl poté propuštěn.

Manželé se odstěhovali z Prahy a jejich život připomínal exil. Až v roce 1954 povolali Ludvíka Svobodu zpět, stal se náčelníkem Gottwaldovy vojenské akademie v Hranicích. Byl zároveň i poslancem parlamentu.

Prezidentská éra

V roce 1968 nominovali Svobodu na prezidenta, což bylo pro oba velkým překvapením. On už byl v té době ve výslužbě a velmi váhal, zda funkci prezidenta převzít. Byla to právě jeho žena, která ho přesvědčila, že to udělat musí. Irena se stala první dámou, která byla skutečně reprezentativní. Aktivně se zapojovala do společenského života a podílela se na založení SOS vesniček pro děti bez domova, které fungují dodnes.

Na Hradě se k věcem chovala s úctou a respektem, protože celý objekt považovala za kulturně-historickou památku, která si zaslouží úcty. Byla velmi oblíbená a odmítala četná privilegia spojená s postem první dámy. Vše řešila s klidem a rozvahou, ani po nelehkém životním osudu neztratila smysl pro humor. 

V srpnu 1968 podporovala manžela a netajila se kritickými názory na normalizaci. Od roku 1973 se Svobodův zdravotní stav začal prudce zhoršovat a on už nebyl schopen vykonávat funkci. Zemřel v roce 1979 a jeho žena Irena ho přežila o pouhých deset měsíců.

PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA ŽIVOT IRENY SVOBODOVÉ!

Čtěte seriál Extralife.cz: První dámy Československa

Charlotta Garrigue-Masaryková: Obdivuhodná žena, kterou raději zbavili svéprávnosti

První dáma Hana Benešová: Pro veřejnost dokonalá, v soukromí nešťastná – nemohla mít děti

Krutý osud prezidenta Háchy a jeho Milady: Byla „první slečnou“ protektorátu, skončila na ulici

Marta Gottwaldová byla spíše karikaturou první dámy: Lidé z ní měli legraci

Marie Zápotocká, soudružka první dáma z lidu. Prezidenta veřejně oslovovala „táto“

První dáma Božena Novotná: Neuměla nakládat s penězi a z Hradu odešla s ostudou

Nejčtenější články