Alex Ženatá
24. 07. 2025 18:29
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI
Po letech, kdy se zdálo, že rostlinné nápoje definitivně vytlačí tradiční mléko, se situace začíná obracet. Kravské mléko se vrací do centra pozornosti a znovu otevírá debaty o zdraví, ekologii i tradicích. Co stojí za tímto nečekaným comebackem a jaké trendy sledujeme v Česku i v Evropě?
Návrat ke kořenům: Mléko opět v kurzu
Po období mírného poklesu spotřeby, který poháněla silná propagace rostlinných alternativ a trend zdravého životního stylu, se zájem o kravské mléko v některých částech Evropy stabilizuje, a dokonce mírně roste. Tento jev je patrný zejména v Rakousku, kde si k mléku nachází cestu i mladší generace. Ta znovu objevuje jeho chuť, nutriční hodnotu a vnímá ho jako součást kulturního dědictví. Samozřejmě stále existuje velká skupina lidí, která dává přednost rostlinným nápojům z etických, ekologických či zdravotních důvodů, jako je intolerance laktózy nebo alergie na mléčnou bílkovinu.
V Rakousku a Německu zůstává mléko pevným pilířem jídelníčku, hlavně v domácnostech s tradičnějším přístupem. Spotřebu v posledních letech ovlivnily i ekonomické faktory, především inflace a rostoucí ceny potravin po roce 2022. V České republice se spotřeba mléka dlouhodobě drží okolo 60 litrů na osobu za rok, což je mírně pod evropským průměrem. I u nás sílí zájem o farmářské mléko a lokální výrobky, a to především v kontrastu s masivním nástupem rostlinných alternativ ve velkých městech.
Zdravé, nebo škodlivé? Věčný souboj argumentů
Otázka zdravotních přínosů a rizik kravského mléka je stále živá. Na jedné straně je mléko bohatým zdrojem vápníku, kvalitních bílkovin a dalších důležitých živin. Na druhé straně se diskutuje o intoleranci laktózy a negativních dopadech živočišné výroby na životní prostředí. Většina evropských výživových doporučení mléko ze stravy nevyřazuje, ale nabádá k individualizovanému přístupu a doporučuje zařadit především fermentované mléčné výrobky, jako jsou jogurty a kefíry.
Ekologické téma, zejména emise metanu, spotřeba vody a intenzita chovů, je klíčové pro mladou generaci, která při nákupních rozhodnutích zohledňuje ekologickou zátěž. Paradoxně se ale část mladých lidí k mléku vrací. Důvodem jsou obavy z ultra zpracovaných potravin a množství aditiv, které se mohou nacházet v některých rostlinných nápojích. Autenticita a jednoduché složení tak pro ně hrají stále větší roli.
Mléčná mapa Evropy: Od venkova po velkoměsta
Česká debata o mléce reflektuje evropské trendy s mírným zpožděním, ale rozdíl mezi „mléčným“ venkovem a „bezmléčnými“ městy se neustále prohlubuje. Ve Švýcarsku, Německu a Rakousku zůstává mléko ikonou tradiční kuchyně a v médiích lze pozorovat renesanci „autentických“ mléčných produktů, které jsou stavěny do kontrastu s průmyslově vyráběnými rostlinnými alternativami. Budoucnost spotřeby mléka bude bezpochyby i nadále formována diskusí o udržitelnosti, uhlíkové stopě a hledání rovnováhy mezi tradicí a moderními spotřebitelskými nároky.
Zdroj: Der Standard, wien.gv.at, Recycling Pfand Österreich, Winterhalter
