Martin Rejpal
25. 07. 2025 18:16
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI
Japonský brouk (Popillia japonica) je invazní škůdce, který se v posledních letech stává vážnou hrozbou i pro Evropu, včetně Česka. Tento brouk, původem z Japonska, pustoší zahrady, sady i okrasné rostliny. Jeho rychlé šíření po světě i ve střední Evropě znepokojuje nejen odborníky, ale i zahrádkáře a úřady.
Jak poznat japonského brouka a proč je tak nebezpečný?
Dospělého brouka poznáte snadno podle jeho výrazného vzhledu: má kovově zelené tělo a měděně zbarvené krovky. Problémem však není jen dospělec, který si s chutí smlsne na listech, květech a plodech více než 300 druhů rostlin, od ovocných stromů přes okrasné keře až po zeleninu. Skrytou hrozbou jsou jeho larvy, které žijí v půdě a požírají kořeny travin. Tím způsobují rozsáhlé škody na trávnících v zahradách, parcích i na polích. Úspěch tohoto brouka spočívá v jeho neuvěřitelné přizpůsobivosti – dokáže se rychle adaptovat na nové prostředí a různé druhy hostitelských rostlin, což mu usnadňuje dobývání dalších území.
Na cestě kolem světa: Šíření brouka v Evropě
Jeho invazní tažení začalo už na počátku 20. století v Severní Americe, kde se mu kvůli absenci přirozených nepřátel podařilo osídlit obrovská území. V posledních letech se však stále častěji objevuje i v Evropě, především v Itálii, Švýcarsku a nově i v Česku. Neúmyslně mu v tom pomáháme i my lidé, protože se často šíří v zemině nebo rostlinném materiálu při mezinárodním obchodu. Genetické analýzy navíc odhalily, že jeho invaze nejsou přímé. Brouk se do Evropy často dostává oklikou, například z již zamořených oblastí v USA. To bohužel zvyšuje jeho genetickou rozmanitost a činí boj s ním ještě složitějším.
Jaké škody japonský brouk páchá?
Přítomnost japonského brouka přináší řadu vážných problémů. V první řadě způsobuje značné ekonomické škody v zemědělství, ovocnářství a zahradnictví. Poničené trávníky v parcích, na sportovištích a v soukromých zahradách jsou jen špičkou ledovce. Ničením listů a kořenů může vést k poklesu výnosů u plodin a v širším měřítku ohrožuje i původní ekosystémy a jejich biodiverzitu.
Jak se proti němu bránit?
Účinná obrana proti tomuto škůdci vyžaduje kombinaci několika strategií. Základem je včasné odhalení, k čemuž slouží monitoring pomocí feromonových pastí a kontrola půdy na přítomnost larev. Neméně důležitá jsou karanténní opatření, která omezují přepravu zeminy a rostlin z oblastí, kde se brouk již vyskytuje. V boji proti němu se využívá i biologická ochrana, například nasazení přirozených nepřátel, jako jsou specifické bakterie, hlístice nebo parazitické vosičky. Jako poslední možnost přichází v úvahu chemická ochrana, jejíž použití je však přísně regulováno kvůli ochraně opylovačů a životního prostředí.
Společný boj v Česku i Evropě
Boj s japonským broukem je společným úkolem. Odborníci i státní instituce v Česku a po celé Evropě úzce spolupracují na monitoringu a prevenci. Na evropské úrovni se koordinují opatření, sdílejí informace o nových nálezech a vydávají doporučení, jak omezit pohyb rizikového materiálu mezi zeměmi. Vývoj situace je neustále sledován, aby bylo možné rychle reagovat na nová ohniska nákazy.
Co můžete udělat vy?
Každý z nás může pomoci šíření brouka zpomalit. Buďte na svých zahradách ostražití, zejména v letních měsících, a všímejte si výskytu podezřelých brouků. Pokud žijete v oblasti s potvrzeným výskytem, nepřevážejte zeminu, kompost ani rostliny jinam. Nejdůležitější je každý podezřelý nález co nejdříve nahlásit příslušným úřadům. Včasná reakce je klíčová k zamezení dalšího šíření.
Zdroj: PubMed, gov.bc.ca, invasivespecies.wa.gov, cisr.ucr.edu
