Close search

Marie Zápotocká, soudružka první dáma z lidu. Prezidenta veřejně oslovovala „táto“

Zapálená komunistka, která byla politicky velmi aktivní. Její důvěrou ve stranu neotřásly ani politické vraždy v padesátých letech, dokonce estébákům pomáhala se zatýkáním údajných odpůrců režimu. To byla Marie Zápotocká, manželka pátého československého prezidenta Antonína Zápotockého.

Rozporuplná žena – to lze směle říct i Marii Zápotocké. Vášnivá komunistka, pro kterou neexistovalo nic jiného než komunismus, se podílela na perzekucích, aby se pak – pro mnohé velmi neočekávaně – v roce 1968 postavila proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Ale od začátku…

Marie Zápotocká (rozená Skleničková) pocházela podobně jako její předchůdkyně Marta Gottwaldová z chudých poměrů. To, že její tatínek pracoval jako hutník a matka byla ženou v domácnosti, komunistické propagandě skvěle vyhovovalo. Už v mládí byla zapálená do společenského dění, koneckonců svého manžela poznala během demonstrace v Kladně. Začali se stýkat, Marie pak zjistila, že je těhotná. S budoucím prezidentem se vzali v roce 1910.

Skončili v koncentračním táboře

Politicky angažovaný choť se se v prosinci 1920 stal jedním z organizátorů velké generální stávky na Kladensku, která měla za cíl „sestřelit“ vládu. Za pokus o státní převrat byl odsouzen, odseděl si devět měsíců. Marie ho celou dobu podporovala a pravidelně za ním docházela na návštěvy. Oba měli hlavní podíl na založení KSČ. Po návratu z vězení se Antonín Zápotocký stal generálním tajemníkem strany. 

Aktivní komunistkou se stala po přestěhování do Prahy. Během německé okupace se v roce 1939 pokusili o emigraci do SSSR, ale byli chyceni a skončili v koncentračních táborech. On coby údajný vězeňský kápo v Sachsenhausenu, ona nejdříve v Terezíně, pak v Ravensbrücku. Přežili, dočkali se osvobození Rudou armádou.

Život na hradě

Když se v roce 1953 dostali oba manželé na Hrad, byli naprosto rozdílní od svých předchůdců. Na rozdíl od své předchůdkyně si Marie Zápotocká nechtěla hrát na dámu a nadále se chovala prostě, jak byla zvyklá. Byla pověstná svým mateřským, familiárním jednáním. Manžela i na veřejnosti oslovovala „táto“.  Zůstala ženou v domácnosti a starala se o pohodlí svého pracovně velmi vytíženého muže.

Život bez manžela 

Manželova smrt ji zdrtila, ale komunistická strana jí zajistila penzi, vilu i řidiče. Z veřejného života se však Marie Zápotocká vytratila. Do povědomí veřejnosti se ale opět dostala v roce 1968, kdy nečekaně podporovala Dubčekovy reformy a odmítala sovětskou okupaci. Pro StB to byl tehdy oříšek. Díky statusu prezidentské vdovy nakonec Marie nebyla pronásledována a dožila v klidu mezi svými nejbližšími.

V období normalizace se občas účastnila různých odborářských a vzpomínkových akcí. V prosinci 1969 kupříkladu zdravila účastníky oslav 100. výročí založení odborů. V dubnu 1970 jí byl udělen čestný zlatý odznak za dlouholetou aktivní práci. V listopadu 1971 byla jako čestný host při odhalení pomníku jejího manžela v Kladně. 

Zemřela v červnu 1981, byla zpopelněna strašnickém krematoriu a urna s ostatky byla uložena v přilehlém urnovém háji. 

PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA ŽIVOT MARIE ZÁPOTOCKÉ!

Čtěte seriál Extralife.cz: První dámy Československa

Charlotta Garrigue-Masaryková: Obdivuhodná žena, kterou raději zbavili svéprávnosti
První dáma Hana Benešová: Pro veřejnost dokonalá, v soukromí nešťastná – nemohla mít děti
Krutý osud prezidenta Háchy a jeho Milady: Byla „první slečnou“ protektorátu, skončila na ulici
Marta Gottwaldová byla spíše karikaturou první dámy: Lidé z ní měli legraci
Marie Zápotocká, soudružka první dáma z lidu. Prezidenta veřejně oslovovala „táto“
První dáma Božena Novotná: Neuměla nakládat s penězi a z Hradu odešla s ostudou

Nejčtenější články