Close search

Nacisté obětí mýtu aneb Jak smyšlený syndrom K zachránil desítky životů

Pixabay.com Zdroj: Pixabay.com

Jeden z nejzajímavějších příběhů II. světové války vypráví o tom, jak odvaha hrstky lidí dokázala porazit válečnou mašinerii prostým nápadem, smyšleným syndromem K.

Před II. světovou válkou žilo v Itálii přes 50 000 Židů, z nichž přibližně 8000 se stalo obětmi holokaustu. Když došlo na jejich zatýkání, ne všichni obyvatelé Itálie se s řáděním nacistů a jejich pomocníků ztotožňovali.

Tři z odpůrců byli lékaři Vittorio Sacerdoti, Adriano Ossicini a Giovanni Borromeo, kteří se v zájmu záchrany životů rozhodli něco udělat. Na oklamání nepřítele vymysleli záhadnou a nebezpečnou nemoc, která dostala název syndrom K.

Léčka na nacisty

Na řece Tiber je v rámci toku městem Řím jenom jeden ostrov. Nese stejné jméno a nachází se na něm nemocnice Fatebenefratelli (na úvodní fotce), jejíž historie sahá až do daleké minulosti. Před rokem 1000 tady byla svatyně, ve které léčili žebráky a chudé, v šestnáctém století na jejím místě vznikla dodnes fungující regulérní katolická nemocnice.

Na podzim 1943 začali němečtí vojáci deportovat italské Židy do koncentračních táborů. Z Říma odvezli na 1200 lidí, z nichž válku přežilo jen 15. V říjnu zaútočili vojáci také na gheto, které bylo hned oproti ostrovu Tiber. Hrstka jeho obyvatel našla útočiště v nemocnici.

Důvod, proč se nakonec zachránili, tkví v tom, že jim skupina lékařů diagnostikovala syndrom K, smrtící, znetvořující a nakažlivou nemoc. Ve skutečnosti nic takového neexistovalo, šlo jen o to, aby je vojáci nechali na pokoji.

Strach v uniformě

Syndrom K v dokumentaci pacientů naznačoval, že nemocný nebyl vůbec nemocný, ale Žid. Vytvořili jsme pro ně dokumenty, jaké měli obyčejní pacienti. Ale rovněž jsme se připravili na to, že budeme muset říct, co jim je,“ vzpomínal v roce 2004 pro italské noviny La Stampa šestadevadesátiletý Adriano Ossicini, který také vymyslel název nemoci.

Písmeno K znamenalo buď Kesserling nebo Kappler. V prvním případě šlo o Alberta Kesserlinga, německého důstojníka dohlížející na okupaci Říma. Ten druhý byl šéf SS Herbert Kappler, dosazený do úřadu šéfa městské policie.

Nacisti byli pověstní tím, že měli strach z tyfu a tuberkulózy, takže v koncentračních táborech se pacientů s takovou diagnózou stranili a péči nechávali na lékaře z řad vězňů. A pak se v Říme objevil hrůzu nahánějící syndrom K. Podle slov Vittoria Sacerdotiho, židovského lékaře, který pracoval v nemocnici Fatebenefratelli pod falešným jménem, nacisté před ním utíkali jako zajíci.

Kašlem proti vojákům

Sacerdoti a jeho kolegové rozšířili zvěst, že pacienti se syndromem K musí okamžitě do karantény, aby se předešlo jeho rozšíření. Když vojáci přišli do nemocnice Fatebenefratelli, z obav o své zdraví zůstávali před dveřmi. Židé totiž dostali instrukce, aby předstírali co nejtěžší a neovladatelný kašel.

Když se nacisté objevili v nemocnici, někdo přišel do našeho pokoje a řekl: Musíte kašlat, musíte hodně kašlat, protože se bojí kašle. Nechtějí chytit strašlivou nemoc a nevstoupí k vám,“ vzpomínala pro BBC po letech Luciana Sacerdoti, které bylo deset, když se nakazila syndromem K.

Vyplašení vojáci už předtím dostali od lékařů informace o tom, že nemoc je nakažlivá, způsobuje znetvoření a smrt. Pak stačilo jenom slyšet průvodní zvukové jevy a slehla se po nich zem. Počet lidí, které tento nápad pomohl zachránit, není přesně známý. Odhaduje se, že jich bylo až 45 a šlo hlavně o několik rodin s malými dětmi.

Zdroje: qz.com, warhistoryonline.com, bbc.co.uk

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu