Close search

Čelil smrti, odmítal peníze i slávu za přelomové objevy. Wilhelm Conrad Röntgen zemřel chudý a nemocný

Wikimedia Commons, Public Domain Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain

Před 175 lety se narodil německý fyzik a nositel Nobelovy ceny Wilhelm Conrad Röntgen. Žil skromně a objevy si nenechal patentovat, protože chtěl, aby byly přístupné všem.

Připomíná to filmový výjev. Je 8. listopadu 1895, pátek večer, a v tmavé místnosti, osvětlené pouze světelnými efekty vycházejícím z vakuové trubice, zachmuřený muž s plnovousem obaluje trubici černým papírem, aby omezil ony rušivé světelné výboje.

Jenže nějaké výboje přeci jenom vycházejí, byť jsou neviditelné lidským očím. Měly jednu speciální vlastnost, procházely skrz neprůhledné látky. Protože šlo o dosud neznámý druh záření, nazval jej X. Ale kolegové tohoto vědce se domnívali, že by mělo nést jeho jméno. Jméno člověka, který jej poprvé kategorizoval a oficiálně popsal – Wilhelm Conrad Röntgen.

Skromná legenda

Na historicky prvním udílení Nobelových cen v roce 1901 dostal Röntgen Cenu za fyziku a kromě diplomu s medailí obdržel i 150 800 tehdejších švédských korun. To byla patrně jediná odměna, kterou získal. Ne, že by se mu nenabízely finance za patent, nebo dobře placená místa v různých institucích a firmách. Ale on chtěl, aby byl produkt jeho univerzitního výzkumu dostupný všem.

A to bylo původně jeho vzdělání ohroženo. Ze střední školy ho vyhodili kvůli podezření z nakreslení karikatury zesměšňující jednoho z učitelů. Byl bez maturity a možná i budoucnosti. Kvůli německému původu mohl bez ukončeného středoškolského vzdělání docházet na univerzitní studia v Holandsku (kam se jeho rodina přestěhovala, když mu byly tři roky) jen jako návštěvník. Pak se dozvěděl, že může nastoupit do Federálního polytechnického institutu v Curychu, kde přijímali jen na základě vstupní zkoušky, a začal studovat strojní inženýrství.

Když několik týdnů po svém objevu udělal první rentgenový snímek ruky své manželky a ona uviděla kosti, vyjekla: „Viděla jsem svou smrt!“. Netušila ještě, že se octla u budování základů moderní medicíny a dnes jsou zobrazovací prostředky založené na práci jejího manžela třeba součástí rutinní prohlídky u zubaře.

Inflace po první světové válce uvrhla Röntgena do bankrotu a jeho finanční situace se už nikdy nezlepšila. Zemřel na rakovinu střev 10. února 1923 v Mnichově. Podle pokynů v závěti byla všechna jeho osobní a vědecká korespondence po smrti zničena.

Na obrazy ze života Wilhelma Conrada Röntgena se můžete podívat v GALERII:

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu