Imrich Rešeta
14. 09. 2020 15:40

Sdílet

Zdroj: Pixabay.com

Observatoře a satelity získávají takové množství materiálů, že není v lidských silách je zpracovat. Pomocnou ruku proto podává umělá inteligence.

Jako příklad si můžeme vzít TESS, satelit NASA určený na výzkum exoplanet. Podle předpokladů postupně objeví desítky tisíc kandidátů na potenciální planety, které musí někdo rychle a efektivně analyzovat. V lidských silách to nikdy nebude, čím se otevírá prostor pro umělou inteligenci.

Ve vesmíru nejsme sami: Podle nové studie je v naší galaxii dalších 36 inteligentních civilizací

Počítač na lovu

Vědci z britské Univerzity ve Warwicku vycvičili algoritmus strojového učení k hledání exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiné hvězdy, než je Slunce. A díky tomu algoritmus učinil převratný objev - potvrdil totiž existenci 50 nových planet.

Jak informuje Královská astronomická společnost, jde o mix planet různé velikosti, od těch, co jsou menší než Země, až po ty, které jsou porovnatelné s Neptunem, jehož povrch je přibližně 15krát větší než má Země. Některé obíhají kolem svých hvězd za 24 hodin, jiným to trvá stovky dní.

Není to poprvé, co bylo strojové učení použito při hledání planet mimo sluneční soustavu. Observatoře, sondy a satelity produkují nepředstavitelné množství dat, a proto vědci využívají pomoc algoritmů, aby vyfiltrovali opakující se signály, tedy známky možné přítomnosti planet. Tehdy se dá mluvit o takzvané kandidátské planetě, jejíž existence musí potvrdit nebo vyvrátit další metody. Teď je to poprvé, co algoritmus existenci planet rovnou potvrzuje.

Velké vesmírné divadlo: Tři hvězdy na šikmé ploše deformují své okolí

Planetární statistika

„Pokud jde o validaci planet, dosud nikdo nepoužíval strojové učení. Technika už byla použita pro hodnocení kandidátských planet, ale zatím se tak nikdy nestalo v pravděpodobnostním rámci, což je to, co potřebujete ke skutečnému ověření planety," uvedl ve svém prohlášení Dr. David Armstrong z katedry fyziky na Univerzitě ve Warwicku.

Umělá inteligence neurčuje kandidátské planety, ale vypočítá, jaká je statistická pravděpodobnost, že jde o planetu. Pokud je ve hře méně než jedno procento pravděpodobnosti, že tomu tak nebude, nález se považuje za ověřenou a tedy existující planetu.

„Téměř 30 procent dosud známých planet bylo ověřeno pouze pomocí jedné metody, a to není ideální. Z tohoto důvodu je žádoucí vyvinout nové metody validace. Strojové učení nám umožňuje udělat to velmi rychle a upřednostňovat kandidáty mnohem rychleji,“ dodává Armstrong.

Zdroj: academic.oup.com, iflscience.com