Close search

Mění se Měsíc na rudou planetu? Podle vědců začíná rezivět

University of Hawai´i at Manoa/Shuai Li Zdroj: University of Hawai´i at Manoa/Shuai Li

Teoreticky je to nemožné, protože Měsíci chybí podmínky na to, aby na něm mohla vznikat rez. Ale nové vědecké poznatky ukazují, že náš nejbližší soused umí pořádně překvapit.

Základní poučka praví, že rez je červenohnědý povlak, který vzniká, když ve vlhkém prostředí působí na železné předměty kyslík. A protože Měsíc nemá téměř žádnou atmosféru, tento prvek by se na něm neměl vyskytovat.

Měsíční překvapení

Jedno ale je teorie a druhé praxe. Vědci z Havajského institutu geofyziologie a planetologie objevili na Měsíci, ve vysokých zeměpisných šířkách, oxidovaný minerál železa hematit. Ten je u nás známý také pod starším názvem křemel, používá se na výrobu šperků a prý zlepšuje paměť, zvyšuje sebevědomí a zabraňuje negativním energiím vstoupit do aury.

Hematit ale možná přetváří povrch Měsíce do úplně nové podoby. Kvůli absenci atmosféry se dosud předpokládalo, že je na něm kyslíkem nedotčené železo, a potvrzují to také vzorky posbírané misemi Apollo. Vodík ve slunečním větru navíc bombarduje měsíční povrch, čímž zamezuje oxidaci. Přítomnost vysoce oxidovaných minerálů obsahujících železo, jako je hematit, tedy představuje nečekaný objev.

Podle naší hypotézy oxiduje lunární hematit kyslíkem z horní atmosféry Země. Na měsíční povrch byl kyslík vháněn po miliardy let slunečním větrem, když se Měsíc octl v magnetickém ocasu Země,“ vysvětluje Shuai Li, který vedl výzkum.

Země na obzoru

Li při novém objevu vycházel ze své starší práce, která v roce 2018 potvrdila přítomnost vody ve formě ledu na polárních částech Měsíce. Teď s kolegy z NASA analyzoval data, která přinesl zobrazovací spektrometr Moon Mineralogy Mapper (M3) z indické vesmírné mise Chandrayaan-1.

Když jsem zkoumal data M3 z polárních oblastí, zjistil jsem, že některé spektrální rysy a vzory se liší od těch, které vidíme v nižších zeměpisných šířkách nebo u vzorků z Apolla. A byl jsem zvědavý, zda je možné, aby na Měsíci probíhaly reakce hornin a vody,“ dodává Li, který po měsících zkoumání zjistil, že místa, kde je přítomen hematit, silně korelují s místy, kde dříve objevil vodu.

Japonska sonda Kaguya už před víc než deseti lety zjistila, že kyslík z horních vrstev atmosféry Země se může působením slunečního větru dostat až na povrch Měsíce. A díky němu následně hematit oxiduje. První fyzické vzorky hornin, na potvrzení teorie o rezivění Měsíce, by mohla přinést mise Artemis, kterou NASA vyšle v příštím roce.

Na další zajímavé fakty o Měsíci se můžete podívat do GALERIE:

Zdroj: soest.hawaii.edu

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu