Close search

Chamtivost a mor: Černá smrt vymazala před 300 lety polovinu Marseille

Wikimedia Commons, Public Domain Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain

Loď Grand Saint Antoine, obtěžkaná nákladem hedvábí a bavlny, přistála v Marseille 25. května 1720. Na její palubě ale kromě drahých látek a posádky byla také smrt.

Obchodní loď Grand Saint Antoine vezla náklad drahých látek pro nadcházející veletrh v Beaucaire. Protože se cestou zastavila také na morem zpustošeném Cypru, úřady v Marseille jí nevpustily do přístavu a musela kotvit mimo něj.

Host do domu…

Brzo se ukázalo, že návštěva Cypru si vyžádala na posádce daň. Už v průběhu plavby zemřelo na nákazu morem sedm námořníků, lodní chirurg a turecký cestující. Někteří členové posádky a cestující byli proto odvezeni do lazaretu a umístěni do karantény.

Protože měli obchodníci přátele na vysokých místech, náměstek primátora dokonce vlastnil část nákladu, dostali povolení na vyložení a distribuci balíků.

V následujících dnech se Marseille prohnala strašlivá epidemie moru. Během tří let si vyžádala životy 50 000 lidí, více než poloviny populace města, a dalších víc než 50 000 zemřelo v přilehlých městečkách a vesnicích. Došlo i na ranou podobu lockdown, tedy uzavření města. Byla postavena zeď, která měla zadržet obyvatele uvnitř a zamezit šíření moru. Kdokoliv se pokusil uniknout, byl popraven.

Nevítaný export

Mor má podle vědeckých výzkumů původ ve střední Asii, odkud se vojenskými výboji a cestami kupeckých karavan rozšířil i do Severní Afriky nebo Evropy. Tady v polovině 14. století vypukla velká epidemie, která v několika vlnách vyhladila prý až třetinu tehdejšího obyvatelstva Evropy, přibližně 25 milionů lidí.

A je pravděpodobné, že mor, který v roce 1720 zasáhl Marseille, byl mutací toho, jenž o 350 let dříve decimoval Evropu. Obyvatelé města předpokládali, že jsou v bezpečí, díky přísným pravidlům, která zahrnovala vynucenou karanténu posádek lodí. Marseille také disponovalo spoustou lazaretů s ošetřovnami.

Mor ale rychle překonal všechna opatření a nemocnice brzy přetékaly pacienty. Tehdejší verze chytré karantény spočívala v tom, že úřady a různé skupiny odhodlaných lidí lovily kohokoli s příznaky. Vytáhly je z domovů a nechali zemřít v ulicích. Nemoc obvykle způsobila smrt do dvou až sedmi dnů.

Filip II. vévoda Orleánský později nechal vznik epidemie prošetřit a jako trest za dovoz moru dal spálit loď Grand Saint Antoine. Bylo to naposledy, co Černá smrt řádila v Evropě v tak velkém rozsahu.

Zdroje: thenational.scot, wikipedia.org

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu