Close search

Život na Venuši: Pokud existuje, NASA ho mohla zkoumat již v roce 1978. Objev ale zůstal bez povšimnutí 42 let

NASA/Paul Hudson Zdroj: NASA/Paul Hudson

Před měsícem vyvolal objev plynu fosfan na Venuši velkou euforii, neboť jde o možný znak existence mimozemského života. Teď se ale ukazuje, že NASA o tom patrně věděla již v roce 1978. Jen si toho nevšimla.

Na Zemi se fosfan vyskytuje díky bakteriím ve střevech zvířat nebo v průmyslu. Proč byl objeven také na Venuši, nehostinné planetě s průměrnou teplotou 464 stupňů Celsia, není dosud jasné.

Neprávem přehlížená Venuše

V 60. až 80. letech minulého století byla Venuše doménou Sovětského svazu, který jí věnoval velkolepý program Venera, v jehož rámci se na ní povedlo přistát, získat unikátní fotografie povrchu nebo základní informace o složení planety.

Poté sovětský zájem o Venuši utichl a také NASA se od ní držela dál. A nebylo to moudré rozhodnutí. Teď se ukázalo, že stopové prvky fosfanu zachytila už americká sonda Pioneer 13 (na úvodní ilustraci k článku), která k planetě dorazila v prosinci 1978. Celých 42 let před objevem, jenž letos v září překvapil svět.

Když to bylo zveřejněno, okamžitě jsem si vzpomněl na stará hmotnostní spektra,“ říká Rakesh Mogul, biochemik z Kalifornské polytechnické státní univerzity, který znovu prošel archivní data NASA. Pioneer 13 odebral vzorky atmosféry a prozkoumal je hmotnostní spektrometrií, co je laboratorní technika používaná k identifikaci neznámých chemikálií. Vědci ale tehdy nesledovali sloučeniny na bázi fosforu, jako je fosfan, místo toho se zaměřili na jiné. Mogul a jeho tým teď znovu prozkoumali data z mraků Venuše, tedy z potenciálně obyvatelné zóny planety, a našli stopy, které vypadají velmi podobně jako fosfan.

Venuše se dere dopředu

Věřím, že důkazy ve starších datech, byly trochu přehlížené, protože se předpokládalo, že v atmosféře Venuše nemohou existovat,“ vysvětluje Mogul, jak k mohlo dojít k této situaci. A dodává, že nyní už je přístup k Venuši přehodnocován. S kolegy navíc našli náznaky dalších chemikálií, které by neměly přirozeně vznikat v oblacích planety – chlor, kyslík a peroxid vodíku.

Poslední opravdový průzkum Venuše skončil v roce 1994, kdy se odmlčela sonda Magellan. Od té doby se planetě různé mise věnují jenom okrajově, když kolem ní prolétají. A byť se v posledních letech dostal do centra pozornosti Mars, Venuše nestojí opodál a v dlouhodobém výhledu s ní začínají počítat vesmírné programy několika států – USA, Čína, Japonsko nebo Indie. Patrně je ale všechny předběhne novozélandský vizionář Peter Beck, který počítá se startem rakety na rok 2023. A ten už rozhodně nic nepřehlédne.

Zdroje: space.com, nasa.gov, livescience.com

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu