Close search

Venuše je naše, tvrdí šéf ruského kosmického programu Dmitrij Rogozin

Wikimedia Commons/Роскосмос, CC BY-SA/NASA/JPL-Caltech, Public domain Zdroj: Wikimedia Commons/Роскосмос, CC BY-SA/NASA/JPL-Caltech, Public domain

Sovětský svaz má na kontě několik prvenství v oblasti průzkumu Venuše. Nyní chce jeho následovník Rusko navázat tam, kde se v 80. letech přestalo.

Vypadá to tak, že pomalu dochází k rozparcelování vesmíru: NASA má mezi nejvyššími prioritami návrat lidí na Měsíc, Elon Musk sní o Marsu a Rusko, jako hlavní následnický stát Sovětského svazu, se znovu kouká na Venuši.

Zpátky na Venuši

Šéf Ruské korporace pro kosmický výzkum (Roskosmos) Dmitrij Rogozin představil na výstavě Heli Russia 2020 plány, podle kterých korporace vyšle několik misí, jejichž cílem bude Venuše. Kromě společného rusko-amerického projektu Venus-D, půjde také o zatím nespřesněnou samostatnou ruskou misi. Její přípravy akcelerovaly zprávy, že na planetě byl nalezen fosfosfan, který podle vědců naznačuje přítomnost života.

Naše země byla první a jediná, která úspěšně přistála na Venuši. Kosmická loď shromáždila informace o planetě – je to tam jako v pekle,“ řekl Rogozin, bývalý ruský velvyslanec při NATO, který se pak stal vicepremiérem pro zbrojní program Ruska. Roskosmosu šéfuje od roku 2018. A dodal: „Věříme, že Venuše je ruská planeta.

Pro pochopení jeho slov se musíme vrátit v čase přibližně o půl století. Zatímco Američani dělali v šedesátých letech všechno pro to, aby dostali člověka na Měsíc, sovětský program Venera se v přibližně stejném období zaměřil na naší nejbližší planetu Venuši. V letech 1961 až 1983 k ní vyrazilo celkem 16 misí.

Pekelná planeta

Sovětský program Venera se zpočátku potýkal s problémy, první mise v únoru 1961 nedokázala opustit oběžnou dráhu Země a úřady nezdar ututlaly. Proto se další pokus jmenuje také Venera 1 a ten nultý dostal pojmenování Venera 1VA. Jak jednička tak dvojka ale měly po opuštění naší planety problémy se zaměřováním a minuly Venuši o desítky tisíc kilometrů.

Venera 3 byla v roce 1966 první lidmi vytvořený objekt, který vstoupil do atmosféry jiné planety, a Venera 7 zase v roce 1970 jako první předvedla měkké přistání na jiné planetě. Po 23 minutách se doslova roztopila, protože na povrchu Venuše je průměrná teplota 464 °C. Devítka byla v roce 1975 první misí v historii lidstva, která poslala zpátky domů fotografii z povrchu jiné planety.

Sovětský kosmický program přispěl velkou měrou k poznání Venuše a Roskosmos má na co navazovat. Úplně ruská ale planeta nikdy nebude, ostatně, Rogozin to patrně myslel obrazně. Podle Kosmické smlouvy, která vešla v platnost 27. ledna 1967 a ratifikoval ji i Sovětský svaz, totiž vesmír patří celému lidstvu.

Zdroje: thetimes.co.uk, wikipedia.org. popularmechanics.com

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu