Martin Rejpal
31. 07. 2025 07:45
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI
Plánujete rekonstrukci bytu a sníte o propojení kuchyně s obývákem? Než se pustíte do bourání příček, měli byste vědět, že se jedná o krok, který v celé Evropě podléhá přísným pravidlům. Zásahy do dispozice bytu vyžadují nejen znalost stavebního zákona, ale také správné posouzení, zda vaše plány neohrozí statiku celého domu.
Chystáte se bourat příčky v bytě? Tohle musíte vědět, než začnete
Ať už v Česku, nebo v zahraničí, na bourání či úpravu příček budete ve většině případů potřebovat stavební povolení nebo podobný úřední souhlas. Výjimky platí jen pro drobné úpravy nenosných stěn z lehkých materiálů, které neovlivňují statiku budovy. I tak ale není radno situaci podceňovat.
Proces získání povolení i v běžném bytě bývá složitější a zdlouhavější, než si mnozí představují. Zahrnuje totiž vyjádření projektanta, statika a několik návštěv úřadů. Známé jsou případy, kdy majitele bytu po svévolném zbourání nenosné příčky udal soused. Výsledkem byla vysoká pokuta a nařízení příčku na vlastní náklady znovu postavit. Podobně i v Česku jakékoli zásahy do konstrukce panelového bytu podléhají stavebnímu povolení nebo alespoň ohlášení stavby. Pokud rekonstrukci provede firma bez patřičných oprávnění, sankce hrozí jak jí, tak majiteli bytu.
Jak na to legálně aneb byrokratické kolečko
Celý proces začíná u projektové dokumentace, kterou musí pro zásahy do nosných konstrukcí vytvořit autorizovaný architekt. Následuje posudek od statika, případně odborníka na požární bezpečnost. S těmito dokumenty pak podáte na příslušném stavebním úřadě žádost o stavební povolení či ohlášení stavby. Někdy je nutné získat i souhlas společenství vlastníků jednotek (SVJ) nebo vyjádření sousedů. Teprve po kladném vyřízení všech formalit můžete legálně začít s pracemi. Počítejte s tím, že celý proces se může protáhnout i na několik měsíců.
Riskovat se nevyplácí: pokuty a další potíže
Mnoho majitelů bytů podceňuje papírování a pouští se do rekonstrukcí na vlastní pěst. Riskují tím nejen vysoké pokuty, ale i nařízení vrátit vše do původního stavu. Nejčastěji se tyto komplikace týkají právě zásahů do příček, rozvodů a změn dispozic.
Ačkoliv po určité době může právo na udělení pokuty za černou stavbu zaniknout (v Česku často po pěti letech), samotná stavba se tím nelegalizuje. Problémy tak mohou nastat v budoucnu, například při prodeji nemovitosti, žádosti o hypotéku nebo při řešení pojistné události.
Jak to dělají jinde v Evropě
Přísná pravidla nejsou jen českým specifikem. V západní Evropě je kontrola zásahů do konstrukce domu naprostým standardem. V Německu nebo Rakousku je projektová dokumentace a schválení od úřadů vyžadováno téměř vždy, někdy dokonce i u nenosných příček. Francie má sice zjednodušený systém pro drobné úpravy, ale jakýkoli zásah do nosných zdí vyžaduje plnohodnotné povolení. V zemích jako Polsko nebo Maďarsko může být byrokracie o něco mírnější, ale riziko sankcí zůstává podobné. Obecně platí, že trend směřuje spíše k přísnější ochraně konstrukcí kvůli bezpečnosti a požární ochraně, nikoli ke zjednodušování.
Než poprvé udeříte do zdi
Než se tedy pustíte do práce, ověřte si na stavebním úřadě, zda a jaké povolení potřebujete. Nikdy nezačínejte bez konzultace se statikem, zvláště v panelových domech, kde může mít i zdánlivě nenosná stěna důležitou funkci. Investice do odborné rady na začátku vám může ušetřit spoustu peněz a starostí v budoucnu. Současná legislativa je neúprosná a trend se ubírá směrem k ještě větší kontrole.
Zdroj: Panorama, avocatu.ro
