
Ochrana přírody se v poslední době dostává do centra pozornosti, a to z dobrého důvodu. Národní parky a chráněné oblasti po celé Evropě zažívají po pandemii obrovský nápor návštěvníků. Tento zájem má však i svou odvrácenou tvář: přibývá odpadků, neukázněného chování a především ohňů rozděláných na zakázaných místech. Právě jiskra z neopatrného grilování nebo špatně uhašený oheň se stává časovanou bombou, která může zničit celé ekosystémy.
Česko a Polsko: Boj s neukázněnými návštěvníky
V českých i polských chráněných oblastech správci parků v posledních letech registrují nejen rekordní návštěvnost, ale i alarmující nárůst přestupků. Lidé se pohybují mimo vyznačené trasy, zanechávají po sobě nepořádek a navzdory jasným zákazům se pokoušejí rozdělat oheň. Zatímco v Česku se problém stále řeší spíše domluvou, Polsko už přistoupilo k tvrdším opatřením. Například v Bělověžském národním parku hlídkují strážci a za porušení pravidel padají vysoké pokuty. Trpělivost tamním správcům zkrátka došla.
Požáry neznají hranic: Problém celé Evropy
Tento trend se zdaleka netýká jen našich končin. Ničivý požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 se stal mementem pro celou Evropu a ukázal, kam až může vést kombinace extrémního sucha a lidské lehkomyslnosti. Podobné problémy hlásí i další země. V rakouských Alpách či francouzských národních parcích bojují s nelegálním tábořením a používáním vařičů či grilů, které jsou zde přísně zakázány.
Statistiky jsou přitom neúprosné: za více než 90 % lesních požárů v Evropě nestojí příroda, ale lidská činnost. Problém s divokým tábořením a rozděláváním ohňů se tak týká prakticky celého kontinentu a mnoho zemí letos zpřísňuje dohled, zvyšuje sankce a investuje do osvětových kampaní.
Pokuty, drony a osvěta: Jak se parky brání?
Úřady napříč Evropou proto reagují. Zvyšují počet kontrol v terénu, spouštějí informační kampaně a nasazují moderní technologie, jako jsou drony a kamerové systémy. Vznikají také mobilní aplikace, které návštěvníky varují před aktuálním rizikem požáru podle počasí. Některé země se inspirují osvědčenými modely z USA nebo Austrálie a uvažují o zavedení stálých hlídek profesionálních strážců přírody, takzvaných rangerů.
Odborníci i samotní správci parků se však shodují, že represe sama o sobě nestačí. Klíčová je změna v myšlení samotných návštěvníků. Dokud nezačneme vnímat přírodu jako křehký a zranitelný organismus, který si zaslouží náš respekt a maximální ohleduplnost, budeme se s podobnými katastrofami potýkat i nadále.
Více než jen pravidla: Potřebujeme respekt k přírodě
Rostoucí počet požárů v evropských parcích je vážný problém, který má společného jmenovatele: nezodpovědné chování lidí, kterému nahrávají klimatické změny. Cestou ke zlepšení může být kombinace přísnějších kontrol, moderních technologií a tvrdých postihů. To nejdůležitější se ale musí odehrát v našich hlavách. Je třeba přestat vnímat přírodu jen jako prostor pro rekreaci a začít ji brát jako vzácný poklad, který musíme chránit.
Zdroj: Medium Seznam, The Guardian, Der Spiegel, EEA, Gazeta Wyborcza, Denník N