Close search

Pan prezident má rýmu: Oficiálně se John F. Kennedy léčil v Bílém domě, ale místo toho tajně řešil kubánskou krizi

Wikimedia Commons/CIA, Public domain Zdroj: Wikimedia Commons/CIA, Public domain

Tiskové oddělení Bílého domu řeklo 20. října 1962 novinářům, že John F. Kennedy se nachladil a přerušuje program. Americký prezident zatím mířil na schůzky s bezpečnostními poradci a řešil, jak naložit s ruskými jadernými raketami na Kubě.

Podle původního programu, který byl naplánovaný už delší dobu, vedl prezident v Chicagu kampaň pro kandidáty do kongresu. Čtyři dny předtím mu to ale narušil fakt, že dostal do rukou fotografie potvrzující rozmístění ruských jaderných raket na Kubě.

Jaderná rýma

Kennedyho tiskový mluvčí ohlásil 20. října 1962 médiím, že prezident má „infekci horních cest dýchacích,“ a proto se z Chicaga vrátil do Washingtonu, aby se vyléčil a mohl pokračovat v programu. Místo toho se ale horečnatě pracovalo na tom, jak pokročit v kubánské krizi.

Kennedyho odpočinek v posteli byl vlastně dlouhým sledem zasedání s poradci, kteří měli rozhodnout o reakci na sovětskou akci na Kubě. Fotografie v úvodu článku pochází z archivu CIA a zachytává jednu ze schůzek. Kromě Kennedyho, který je zcela vpravo, na ní lze vidět také generála Curtise LeMaya, jenž je hned vedle něj. Zbylí tři jsou průzkumní piloti z misí nad Kubou. Třetí zleva je major Richard Heyser. Právě on pořídil fotografie, na nichž byly poprvé identifikovány ruské jaderné rakety.

Souboj vůdců

Není bez zajímavosti, že když se Kennedy vrátil do Washingtonu, nejdřív si šel zaplavat a až poté se setkal s poradci. Po pětihodinovém maratonu rokování měl podle archivu Knihovny JFK dvě možnosti: bombardování Kuby, respektive pozic s raketami, nebo námořní blokádu ostrova. Americký prezident se rozhodl pro druhou možnost. Bombardování raketových pozic by přišlo v úvahu, pokud by bylo potřeba další akci.

Blokáda začala 21. října a hned na druhý den Kennedy přednesl veřejný projev, v němž informoval Američany o situaci a vyzval také sovětského vůdce Nikitu Chruščova, aby rakety odstranil nebo čelil odvetě Spojených států amerických. Chruščov na to zareagoval vysláním dalších lodí na Kubu. Pravděpodobně měly na palubě vojenský náklad, který by umožnil pokračování výstavby raketových základen.

V dalších dnech oba vůdci vedli napjatá jednání prostřednictvím telegramů a dopisů a tato epizoda, později nazvaná jako kubánská krize, přivedla svět na pokraj jaderné války.

Zdroje: smithsonianmag.com, history.com, jfklibrary.org

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu