Close search

Pohled do hlavy Čachtické paní: Byla ze zdegenerovaného rodu, i proto vraždila ženy

Wikipedia.com Zdroj: Wikipedia.com

Alžběta Báthoryová, známá také jako Čachtická paní, je asi nejznámější vražedkyní ve slovenských a maďarských dějinách. Této šlechtičně se připisují až dva tisíce obětí především mladých dívek. Zálibu v mučení lidí měla, alespoň podle některých psychologů, v genech. Zemřela přesně před 405 lety.

Alžběta Nádašdyová (rozená Báthoryová) se narodila 7. srpna 1560 v dnešním Maďarsku. Rod Báthoryů pocházel ze Sedmihradska (ano, to je přesně to Sedmihradsko, kde sto let před jejím narozením řádil neméně slavný Vlad Țepeș alias Dracula). V Sedmihradsku si jejich předek podle legendy vysloužil tři dračí zuby do rodinného erbu coby odměnu za to, že v močále zabil draka.

Genetické prokletí evropských šlechtických rodů, způsobené sňatky nejbližších příbuzných, se projevilo také v případě rodu Báthory – typickými příznaky představitelů rodu byla dna, epilepsie a dále sklony k tyranství, pýše a samolibosti. Prudkou a nemilosrdnou povahu měl i manžel Čachtické paní František Nádasdy. Pro Alžbětu tak bylo trápení lidí a opovrhování lidským životem obrázkem, který měla před očima coby malá i pak během manželství...

Mučení obětí si Alžběta Báthory užívala a měla široký repertoár – bičování do krve, pálení hořícími svícemi či rozpáleným železem, šlehání kopřivami, píchání jehlicemi, polévání vodou na mrazu, řezání do kůže, sešívání rtů...

Přitom nebyla vždy jen v roli mučitelky, někdy si užívala pouze pohled na mučené ženy. Mrtvoly pak byly někde zahrabány. Občas dost ledabyle, a tak je zvířata mnohdy vyhrabala ze země a pak roznášela ostatky po dvoře. Proto se také stal její příběh námětem nejen historických, ale především kolem dvou desítek hororových filmů.

Uvěznění a motivy

Nakonec jí nepomohla ani její modrá krev (i když právě ta ji uchránila od popravy, zatímco její přisluhovače bez milosti sprovodili ze světa). Když byla usvědčena z mnoha vražd, uvěznili ji v komnatách jejího hradu v Čachticích, kde po necelých čtyřech letech 21. srpna 1614 zemřela.

A nakonec snaha o zodpovězení otázky proč? Zřejmě mix (genetického) sadismu s opojením absolutní mocí tehdejší šlechty, která byla ve vztahu k chudině prakticky nedotknutelná a mohla cokoliv. To ostatně dokazuje i podobný případ Anny Roziny Listiusové, která ve stejné době mučila a zabila jedenáct lidí, které tloukla kladivem nebo lopatou. Roku 1638 byla odsouzena k popravě, ale Ferdinand III. jí udělil milost za to, že její dědeček Ján Listius odvedl cenné služby jako hlavní sekretář Ferdinanda I. I přes tuto „dobovou zvyklost“ Alžběta Báthory dokázala vyniknout...

V GALERII NAJDETE PODROBNOSTI O ČACHTICKÉ PANÍ:

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu