Close search

Světový den duševního zdraví nabádá: Vemte si čas na sebe! Vydejte se na cestu sebepoznání

Pixabay.com

Desátý říjen je Světovým dnem duševního zdraví. Je čas připomenout si význam pohody, duševního klidu a schopnosti zvládat stres. Právě dnes bychom se měli alespoň na chvíli zastavit a věnovat se sami sobě, sebepoznání a sebereflexi. Dokážeme to ještě vůbec?

Současná společnost je definována přesyceností a rychlostí. Nemáme čas sami na sebe a pod tlakem se věnujeme věcem, které nám přijdou důležité, přestože tak důležité vůbec nejsou. S množstvím věcí, informací, technologií a podnětů usilujících o naši pozornost se zmenšuje prostor pro sebe samého. Nevěnujeme se tak dostatečně vztahům s druhými lidmi, ale ani vztahu k sobě samému.

Sebepoznání je prvním krokem k úspěchu

Fenomén lidského Já je klíčovým pojmem psychologie jako takové, ale také sociální nebo kognitivní psychologie. Na významu nabývá u lidí trpících duševní chorobou či poruchou osobnosti. Poznání tohoto fenoménu vede k pochopení lidského chování, definici osobnosti člověka a jeho vztahu k druhým lidem.

Osobní rozvoj je v současnosti zaměřen právě na vlastní uvědomění, poznání svých schopností i slabostí, které může pomoci nasměrovat životní dráhu, nejen tu kariérní. Schopnost sebereflexe je vyzdvihována, protože ta umožňuje osobní rozvoj jako takový. Abychom se mohli zlepšovat, musíme nejdříve vědět, co konkrétně máme zlepšovat. Sebepoznání je prvním krokem k úspěchu.

Sebepoznání, respektive sebepoznávání

Sebepoznání je nikdy nekončící proces. Není nikdy pevně dané, je závislé na čase a konkrétní situaci. Je to spíš proces než stav, tedy sebepoznávání. Navíc jde o složitou strukturu, která zahrnuje mnoho různých oblastí. I proto se dá sebepoznání jednoduše definovat jako způsoby, kterými o sobě získáváme co nejvíce informací.

David Kuneš ve své knize Sebepoznání vysvětluje, že jde o uvědomění si vlastní jedinečnosti prostřednictvím poznání svých schopností, vloh a dovedností. Na druhé straně jde samozřejmě také o poznání vlastních nedostatků a odhalení svých limitů. Mohou být zdrojem nespokojenosti se sebou samým, prostřednictvím poznání je možné tuto nespokojenost odstranit.

Sebepoznání je zdrojem sebejistoty

Když poznáme všechny stránky své osobnosti, získáme sebejistotu, se kterou lépe zvládneme i konflikty a krizové situace. Každá zvládnutá krize přitom znamená ještě lepší zvládnutí krize následující. Získáváme také volnost, lépe se rozhodujeme, protože dokážeme snáze identifikovat své emoce i vnitřní motivaci ke konkrétnímu jednání.

CO VLASTNĚ JE SEBEPOZNÁNÍ? TO PŘIBLIŽUJE FOTOGALERIE:

Literatura: KUNEŠ, David: Sebepoznání. Praha: Portál, 2009.

Nejčtenější články