Close search

Netradiční zabijáci Čechů: Západonilská horečka a další vzácné nemoci. Máme důvod k obavám?

pixabay Zdroj: pixabay

Někteří tvrdili, že po horkém létě budou nakažení virem přibývat, někteří zase říkají, že nebezpečnější pro českého občana je kousnutí klíštětem. Máme se tedy odteď bát vylézt do přírody? Na otázky, jestli je důvod k obavám a jak se chránit, nám odpověděla tisková mluvčí Ministerstva zdravotnictví České Republiky Gabriela Štěpanyová.

Na území České Republiky žije asi 50 druhů komárů, nejdiskutovanějším druhem komárů je aktuálně komár z rodu Culex, u kterého byl vir Západonilské horečky objeven. Tento druh žije na našem území po staletí. Proč se ale nákaza letos začala ve zvýšené míře objevovat po celé Evropě není známo.

Příznaky existují, většinou však má onemocnění bezpříznakový průběh

Přenašečem jsou infikovaní komáři, kteří virus získali od nakažených ptáků. Tento virus se vyskytuje v Africe, Asii, jižní a východní Evropě, Austrálii a také v USA. Obvykle nakažený ani nepocítí příznaky, jsou totiž stejné jako u klasické chřipky. Obvykle onemocnění začíná náhlou horečkou, silnou bolestí hlavy, břicha, pocitem na zvracení, bolestí očí, zarudnutím spojivek, bolestí svalů a kloubů. Může se také přidat zduření lymfatických uzlin nebo vyrážka. Prognóza je u nekomplikovaných případů příznivá, příznaky odeznívají většinou po 5 dnech. U komplikovaných případů se po několika dnech horečky dostaví příznaky postižení nervového systému. Ohroženi jsou většinou pacienti vyššího věku.

Máme důvod k panice?

Podle mluvčí Ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové není ale žádný důvod k obavám. „Západonilská horečka se vyskytuje v daleko větším počtu případů v celé řadě evropských států, zatímco v ČR byly za posledních více než deset let zaznamenány 4 případy." A dodává, že podle zprávy Evropského centra pro kontrolu nemocí bylo k datu 4.10.2018 hlášeno v Evropě od začátku letošního roku celkem 1 317 případů západonilské horečky. Nejvyšší výskyt byl zaznamenán např. v Itálii (495 případů), Řecku (283 případů), Rumunsku (256 případů) a Maďarsku (197 případů).

Jak se můžeme před nakažením chránit?

„Proti západonilské horečce není dostupná žádná vakcína. Prevence tohoto onemocnění spočívá v odstranění zbytečných vodních rezervoárů (to je míst, kde stojí voda, např. volně stojící nádoby) - líhnišť komárů. Tím, že tato místa zlikvidujeme, zabráníme tak rozmnožování komárů“, říká.

Další možností, jak se může běžný člověk chránit je používání repelentů a odpuzovačů hmyzu. „Rovněž můžeme minimalizovat pohyb v oblastech s vysokým výskytem komárů, doporučujeme také používat sítě proti komárům a nosit nejlépe světlé oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi."

Další exotická onemocnění

Zeptali jsme se také, zda existují na našem území další vzácná onemocnění, která se dají srovnat se Západonilskou horečkou?

„V České Republice jsou mezi importovanými infekčními onemocněními sporadicky evidována i jiná tropická infekční onemocnění, která se běžně v ČR nevyskytují. Například malárie, žlutá zimnice či horečka Dengue."

Virus dengue způsobuje horečnaté onemocnění, které také přenášejí komáři. Projevuje se podobně jako Západonilská horečka. Proti horečce dengue neexistují v současné době žádné očkovací látky. V rámci opatření před štípnutím komáry je doporučeno použití repelentů a moskytiér.

 

Nejčtenější články