Close search

Vaše borůvky měknou a teče z nich šťáva? Průvodce, jak poznat zákeřnou octomilku a zatočit s ní

Vygenerováno pomocí AI Zdroj: Vygenerováno pomocí AI

Stručně řečeno, problémem je drobná invazní octomilka Drosophila suzukii, která jako jedna z mála octomilek klade vajíčka do zdravých, zrajících plodů. Larvy se v plodech vyvíjejí, dužnina měkne, prosakuje šťáva, objevují se propadliny a následně sekundární hniloby. Škůdce má víc generací za rok, rychle se množí a preferuje vlhčí, zastíněné porosty, což z něj dělá vážné riziko pro borůvky, jahody, maliny i třešně.

Jak škody vznikají při napadení borůvek octomilkami

Dospělé octomilky jsou aktivní od pozdního jara až do podzimu. Samice svým pilovitým kladélkem propíchnou slupku plodu a nakladou vajíčka těsně pod ni. V teplém počasí se larvy líhnou během několika dní a už za týden až dva může vzniknout další generace. Pokud na keři zůstávají přezrálé nebo spadlé plody, slouží jako rezervoár pro další nárůst populace.

Jak octomilku na napadené borůvce poznáte

Dospělci jsou malí, kolem 2–3 mm. Samečci mívají tmavé skvrny u špiček křídel, samice jsou bez skvrn, ale mají zubaté kladélko, které je možné spatřit lupou. U napadených borůvek si všimnete měknutí, propadlých míst nebo kapající šťávy; po rozkrojení lze najít bílé larvy. Je snadné si octomilky splést s pestřenkami, které jsou větší a užitečné — ty plody nepoškodí.

Prevence a integrovaná ochrana před škůdci na zahradě

Nejlepší výsledky přináší kombinace opatření. Důsledná hygiena porostu je základ: sklízet často, nenechávat přezrálé plody na keřích ani na zemi a spadlé ovoce co nejrychleji odstraňovat. Kompostování není ideální, protože larvy a kukly v něm mohou přežít; bezpečnější je uzavřená likvidace nebo tepelná inaktivace.

Úprava prostředí pomůže snížit atraktivitu porostu pro létající dospělce. Provzdušnění řezem, omezení stínu a udržování suchých povrchů plodů (např. kapkovou závlahou místo plošného zavlažování) urychlují dosychání a snižují vhodné místo pro kladení vajíček. Jemné protihmyzí sítě s okem kolem 0,8–1,0 mm nasazené těsně před zráním výrazně snižují přílet škůdce.

Monitoring pomocí návnadových lapačů (např. směsi s octem, vínem, cukrem a droždím nebo komerční atraktanty) pomůže odhalit časný výskyt a prostorově určit, kde je tlak nejvyšší. Hromadný odchyt lapači může tlak snížit, ale bez hygienických opatření a sítí zpravidla nestačí.

Chemické a biologické možnosti péče o borůvky

Chemické postřiky se používají jen při potvrzeném výskytu a vysokém tlaku škůdce. Je důležité střídat účinné látky kvůli vzniku rezistence a dodržovat registrace a karenční lhůty. Pro ekologické pěstování je klíčová prevence a mechanické ochrany; některé látky mohou být v bio režimech omezeně povoleny, ale vždy je nutné ověřit jejich aktuální registraci a použití.

Výzkum také zkoumá biologické řešení, například parazitoidy či entomopatogenní houby, nicméně pro zahrádkáře je jejich dostupnost zatím omezená.

Specifika ochrany borůvek proti hmyzu

Různé odrůdy se liší citlivostí; tenké slupky a pozdní zrání zvyšují riziko. Husté porosty s intenzivní závlahou bývají problematičtější. Po sklizni je důležité plody rychle chladit, protože nízká teplota (blízko 0–2 °C) zpomaluje vývoj larev a snižuje ztráty při skladování nebo přepravě.

Běžné omyly při aplikování prostředků

Pestřenky jsou často omylem považované za škůdce, přitom jsou většinou užitečné jako opylovači a predátoři mšic. Rovněž platí, že samotný postřik bez důsledné hygieny, sítí a časté sklizně problém nevyřeší. A opakovaně — kompost není spolehlivá likvidace infikovaného ovoce.

Praktický postup pro zahrádkáře

Udělejte si plán ještě před začátkem zrání: prosvětlete keře řezem, nastavte kapkovou závlahu, rozmístěte lapače a včas připravte sítě. V době zrání sklízejte často, ideálně obden, okamžitě chlaďte sklizené plody a každý den sbírejte spadlé a poškozené ovoce. Pokud monitoring potvrdí výskyt a tlak škůdce je vysoký, zkraťte interval sklizně, zvažte dostupná a povolená ochranná opatření a pokračujte v intenzivní hygieně i po aplikaci.

Zdroj: ÚKZÚZ, VÚRV, v. v. i., Česká zemědělská univerzita (ČZU), Michigan State University Extension, Oregon State University Extension, University of California IPM, AHDB Horticulture, EPPO, TV3.lt

Nejčtenější články