
Evropská unie se v rámci boje za uhlíkovou neutralitu rozhodla pro postupný konec vytápění fosilními palivy v domácnostech. Tento krok, jehož cílem je dekarbonizace bytového fondu do roku 2050, se přímo dotkne milionů domácností a přináší zásadní změny v tom, jak budeme v budoucnu topit.
Co přesně EU chystá pro plynové kotle?
Plán na odklon od fosilních paliv má dva klíčové milníky, které určí budoucnost vytápění v nových i stávajících budovách.
Po roce 2030 bude instalace plynových kotlů stále možná, ale s výrazným omezením. Budou povoleny pouze v nových a kompletně zrekonstruovaných budovách, a to jen jako součást hybridního systému, který kombinuje fosilní palivo s obnovitelnými zdroji energie.
Definitivní konec má přijít po roce 2040. Od tohoto data již nebude možné instalovat žádné nové topné systémy, které spalují fosilní paliva, jako je zemní plyn, uhlí nebo topný olej. Důležité je však rozlišovat mezi fosilními a obnovitelnými palivy. Kotle na biomasu nebo biopaliva budou povoleny i nadále, pokud splní platné emisní a ekologické normy.
Zapomeňte na dotace pro plynové kotle
Zásadní změna přichází už od 1. ledna 2025, kdy končí jakákoli forma finanční podpory pro instalaci nových, samostatně stojících kotlů na fosilní paliva. Domácnosti tak přijdou o možnost získat dotace, zvýhodněné půjčky či jiné finanční pobídky na pořízení nového plynového nebo uhelného kotle.
Výjimku tvoří pouze hybridní topné systémy, například kombinace plynového kotle a tepelného čerpadla. I zde však bude podpora omezena a bude se vztahovat pouze na tu část systému, která využívá obnovitelnou energii. Stávající podpora na údržbu, likvidaci starých kotlů nebo na projekty, které již byly schváleny, zůstává v platnosti. Cílem je jednoznačně motivovat majitele nemovitostí k přechodu na čistší technologie.
Co to znamená pro běžné domácnosti a jaké jsou alternativy?
Tato opatření vytvářejí rostoucí tlak na modernizaci vytápění. Hlavní alternativou se stávají tepelná čerpadla, která jsou považována za klíčovou technologii pro dosažení nízkouhlíkového vytápění. Tento přechod by měl do roku 2050 snížit spotřebu primární energie až o 12 %, přispět ke stabilitě elektrické sítě a v dlouhodobém horizontu přinést domácnostem finanční úspory.
Podobná opatření už ostatně zavádějí i některé evropské země, jako je Německo nebo Velká Británie, kde zákaz instalace plynových kotlů v novostavbách začne platit již od roku 2025.
Celý proces je však provázen diskuzemi o vysokých nákladech na přechod a obavami ze sociálních dopadů, zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Dostupnost nových technologií a zajištění spravedlivé transformace tak zůstává jednou z hlavních výzev, které bude muset Evropa v následujících letech vyřešit.
Zdroj: Gazeta.pl, EADaily, Evropská komise, Electropages, Energy Guide UK