
Plevel nemusí být jen nepřítel. Rostliny, které běžně považujeme za nežádoucí, mohou ve skutečnosti vaší zahradě prospívat – zlepšují kvalitu půdy, podporují užitečný hmyz a přinášejí řadu dalších výhod. Moderní ekologické zahradničení proto ukazuje, že ne každý plevel je třeba okamžitě zlikvidovat. Některé druhy se naopak vyplatí v zahradě ponechat.
Více než jen obtížný porost: Skryté výhody plevelů
Mnohé plevele, jako je pampeliška nebo kopřiva, svými kořeny skvěle provzdušňují půdu a narušují ztvrdlé vrstvy. Díky tomu se zlepšuje propustnost pro vodu a živiny. Některé druhy z čeledi bobovitých, třeba jetel, navíc dokážou vázat vzdušný dusík a obohacovat tak půdu o tuto klíčovou živinu zcela přirozeně.
Kde roste plevel, není holá země. Rostliny pokrývající volná místa chrání půdu před erozí způsobenou deštěm a větrem, brání jejímu vysychání a zabraňují úniku cenných živin. To je důležité zejména na svazích nebo v obdobích, kdy na záhonech zrovna nic nepěstujete.
Květy pampelišek, jetele, řebříčku či pcháče jsou také bohatým zdrojem nektaru a pylu pro opylovače, především pro včely a čmeláky. Když rostliny odkvetou, jejich semena se stávají vítanou potravou pro mnoho druhů ptáků.
Z plevelů si také můžete vyrobit vlastní přírodní hnojiva. Například jícha z kopřiv je skvělá pro výživu rostlin a zároveň funguje jako postřik proti mšicím. Navíc řada běžných plevelů, jako je pampeliška, kopřiva, šrucha nebo bršlice, jsou jedlé a plné vitamínů a minerálů.
Seznamte se s užitečnými pomocníky
Pampeliška lékařská je známá svým dlouhým kořenem, který efektivně kypří půdu. Její květy jsou jedním z prvních jarních zdrojů potravy pro včely a mladé listy se skvěle hodí do salátů.
Kopřiva dvoudomá, ačkoliv je proslulá žaháním, je skutečným pokladem. Její přítomnost signalizuje půdu bohatou na dusík. Z listů můžete připravit zdravý čaj nebo je přidat do nádivek a polévek. Zároveň je nepostradatelnou hostitelskou rostlinou pro housenky některých motýlů a základem pro výživné hnojivé jíchy.
Jetel plazivý je malý zázrak pro vaši půdu. Jakožto bobovitá rostlina na svých kořenech fixuje vzdušný dusík, čímž půdu přirozeně hnojí. Jeho květy milují čmeláci a včely.
Bršlice kozí noha je pro mnohé zahrádkáře noční můrou, ale i ona má své světlé stránky. Její mladé lístky jsou jedlé, chutnají podobně jako petržel a obsahují velké množství vitamínu C. Květy navíc lákají užitečný hmyz.
Pelyněk pravý je zase známý jako tradiční léčivka a koření, které podporuje trávení a dodává specifickou hořkou chuť například nápojům.
Chytrý přístup k pletí: Kdy zasáhnout a kdy nechat růst?
Nemusíte se zbavovat všeho, co na zahradě vyroste samo. Soustřeďte se hlavně na likvidaci druhů, které jsou skutečně agresivní, jedovaté nebo prokazatelně škodí pěstovaným plodinám. U méně problémových plevelů stačí jejich šíření regulovat například sečením, mulčováním nebo tím, že je nenecháte vykvést a vysemenit. V zeleninových záhonech je samozřejmě pravidelné pletí žádoucí, ale v okrajových částech zahrady, pod stromy nebo v méně využívaných koutech můžete klidně ponechat pestrou směs rostlin. Podpoříte tak biodiverzitu celé zahrady.
Zahrada v rovnováze
Klíčem je rozlišovat mezi skutečně problematickými plevely a těmi, které mohou vaší zahradě prospět. Cílem ekologického přístupu není mít sterilní zahradu připomínající golfový trávník, ale vytvořit živý a rozmanitý ekosystém. Rozumné ponechání některých plevelů je jednoduchým krokem k obohacení půdy, ochraně před erozí a podpoře užitečných živočichů.
Zdroj: PROBIO, Českázahradka.cz, Českéstavby.cz, worldjournal.com