Imrich Rešeta
22. 04. 2021 13:47
Zdroj: Wikimedia Commons/John Lynn, Public domain
Velký německý plynový útok, ke kterému došlo 22. dubna 1915 v Belgii, nejen šokoval, ale také zdecimoval dvě francouzské divize. Na vojáky se totiž sneslo 150 tun chloru.
První světová válka zasáhla lidstvo v mnoha ohledech nepřipravené. Patrně nikdo netušil, jaké množství obětí si může konflikt vyžádat a jaké škody to napáchá na těch, co přežijí. A nejen fyzické, ale i psychické. Byla to také příležitost ukázat nejnovější výdobytky vědy a techniky. Bohužel…
První plynová válka
Toxický kouř byla v podstatě stará známá válečná pomůcka, ale moderní historie bojových plynů se začala psát na začátku minulého století. Třeba v roce 1912 používala francouzská policie malé množství slzného plynu při speciálních operacích.
Rozvoj těchto látek urychlil globální konflikt. V říjnu 1914 vypálili němečtí vojáci několik slzotvorných kanystrů v granátech mířících na francouzskou Neuve Chapelle, ale spojenecké jednotky nebyly zasaženy. V lednu následujícího roku vystřelili opět Němci, pro změnu na ruská vojska na východní frontě, granáty naplněné xylylbromidem. Kvůli chladnému počasí sice většina plynu zamrzla, ale Rusové přesto hlásili více než 1 000 mrtvých.
O několik týdnů později, 22. dubna 1915, zahájili Němci ofenzívu u belgického města Ypres klasickým způsobem - dělostřeleckým bombardováním nepřátelské linie. Když ostřelování utichlo, spojenečtí vojáci čekali na první vlnu německých útočných vojsk, ale místo toho dorazilo něco jiného, něco mnohem smrtelnějšího. Po bitevním poli a zejména v zákopech se rozšířil plynný chlor.
Panika na obou stranách
Podle dobových záznamů se chlor pohyboval jako hustá mlha a pronikal do zákopů, kde leptal a ničil dýchací cesty šokovaných vojáků. Ze zákopů se mělo ozývat kvílení, strašlivý řev a střelba. To pak přešlo ve sténání a ticho... Ticho, na které válečné pole nebylo zvyklé.
Němci se vrhli kupředu a sice zničili dvě divize francouzských jednotek, nedokázali však naplno využít výhody, které jim první válečné masivní použití smrtícího plynu poskytlo. Sami byli možná šokováni tím, jakou zkázu viděli. Nicméně je to nezastavilo a pokračovali ve vývoji smrtících plynů dál. O dva roky později pak na stejném místě, tedy u města Ypry, nasadili další plyn, tentokrát ještě děsivější. Dostal jméno yperit…
Už po prvních ukázkách německé vědy se do výroby smrtících plynů pustila i druhá strana a ruku v ruce s tím šel také vývoj ochranných pomůcek, jako jsou plynové masky nebo speciální oděvy. Celkově bylo v první světové válce použito více než 100 000 tun chemických látek, asi 500 000 vojáků jimi bylo zraněno a téměř 30 000 zemřelo na následky spojené s jejich působením.
Zdroje:
Irozhlas.cz: Uplynulo 100 let od prvního použití chemické zbraně. Němci vyzkoušeli chlor
History.com: Germans introduce poison gas
