Barbara Lorenzová
18. 10. 2018 13:47
Zdroj: Česká televize
Marie Provazníková se aktivně podílela na sokolských sletech roku 1938 i 1948, ze kterých se později staly manifestace proti nastupujícím diktaturám. Byla odpůrkyní událostí po roce 1948 a předvídala konec Sokola.
V Sokolu už od dětství
Marie Provazníková se narodila v roce 1890 v pražském Karlíně, kde také poprvé začala navštěvovat Sokola. Ten se původně jmenoval Tělocvičný spolek paní a dívek a byl založený pod záštitou Miroslava Tyrše v roce 1869. Provazníková vystudovala dívčí gymnázium a poté absolvovala Karlovu univerzitu, kde roku 1915 složila zkoušku z tělocviku. Studovala tam až do roku 1918 kdy se také stala členkou náčelnictva Československé obce sokolské.
O dětství byla Provazníková v Sokolu aktivní, nejprve jako cvičenka, poté tam i učila. I když spolek existoval, zpočátku v něm ženy cvičit nemohly. Poprvé vystoupily až v roce 1901, kdy se prezentovaly na všesokolském sletu. Nutno říci, že členky Tělocvičného spolku se výrazně zasloužily o zavedení tělesné výchovy do dívčích škol. Na jedné z nich – Drtinově dívčím gymnáziu na Smíchově poté i učila.
Silný hlas promlouval k ženám
Sokol vyzdvihoval také důležitost vzdělávání a šíření vlasteneckých idejí. Na památném X. sletu v červnu 1938 zakladatelé upozornili na zlo číhající za hranicemi.
V projevu v rozhlase v roce 1938 Provazníková mluví k ženám: „Musíme si v zemi udržet pořádek samy. Na náš ženách to do značné míry záleží, tvoříme polovinu národa, říkají, že polovinu slabších nervů. Dokažme, že máme své nervy v moci, že se nenecháme zlomit ani největší bolestí. Říkají, že snadno přijímáme poplašné zprávy a že se snadno necháme strhnout k panice. Dokažme, že dokážeme rozumně posuzovat co slyšíme“.
Odboj a zlatá medaile
Sokolové se pak začaly zapojovat do odboje proti nacistickému Německu. Spousty členů Sokola skončily v koncentrácích a padly za oběť nacistickému režimu. Po Vítězném únoru se Provazníková nadále nevzdává a snaží se pokračovat v přípravách letního XI. Sletu. Ten se také stal demonstrací odporu proti nastupující vládě. Marie Provazníková byla aktivní i v Mezinárodní gymnastické federaci a v létě 1948 se stala vedoucí družstva československých gymnastek na olympijských hrách v Londýně. Družstvo získalo zlato, ale Provazníková se z OH už nevrátila.
Exil v Londýně
Zvolila exil a stala se tak prvním politickým uprchlíkem. Útočiště našla u londýnského novináře Rostena. Ještě téhož roku v prosinci odjela do USA. Tam pracovala jako učitelka tělesné výchovy. V roce 1950 se stala náčelnicí Ustředí československého Sokolstva v zahraničí.
V roce 1952 se Sokol zrušil. V období pražského jara se bývalí členové snažili o obnovu, ale nebylo jim to nic platné. Ruská invaze jim jejich plány překazila na dlouhých dvacet let. Sametovou revoluci pak Provazníková uvítala slovy: „Nazdar Sokolu, Tyršovu a Masarykovu“, vaše Marie Provazníková.
Zemřela v USA ve 101 letech v roce 1991. Měla jednu dceru, která se jí narodila už za studií.
