
Letní vlny veder už dávno nejsou jen nepříjemností. Stávají se jedním z nejviditelnějších a nejnebezpečnějších projevů klimatické změny. Období, kdy teploty na několik dní vystřelí vysoko nad dlouhodobý průměr, jsou stále častější a intenzivnější. Tento trend se netýká jen vzdálených exotických zemí, ale naplno ho pociťujeme i v Evropě a České republice.
Co stojí za rostoucím nebezpečím?
Za tím, že jsou horka nebezpečnější než dříve, stojí hned několik důvodů. Hlavní příčinou je postupující klimatická změna, která celkově zvyšuje průměrné teploty a nahrává tak vzniku delších a extrémnějších vln veder. K tomu se přidává život ve městech. Beton, asfalt a nedostatek zeleně vytvářejí takzvané tepelné ostrovy, kde je teplota ještě vyšší a možnosti přirozeného ochlazení jsou omezené. V neposlední řadě roste počet zranitelných lidí, především seniorů a osob s chronickými onemocněními, pro které představuje extrémní horko vážné riziko.
Když tělo řekne dost: Jak horko ohrožuje naše zdraví
Extrémní teploty představují pro lidský organismus obrovskou zátěž. Nejde jen o pocit nepohodlí. Dlouhodobý pobyt v horku může vést k dehydrataci, vyčerpání z horka, nebo dokonce k život ohrožujícímu úpalu a selhání orgánů. Vysoké teploty navíc výrazně zhoršují stav lidí s kardiovaskulárními a dýchacími problémy. Nejde přitom o žádnou teorii – vlny veder si v minulosti vyžádaly po celém světě, včetně Evropy, tisíce obětí.
Evropa se potí a Česko s ní
Ani střední Evropa už není před extrémními teplotami v bezpečí. V posledních letech i u nás padají teplotní rekordy a meteorologové stále častěji vydávají varování před vysokými teplotami, která se týkají i velkých měst jako je Praha. Počet tropických dnů roste, a proto je klíčové, abychom byli na tyto situace lépe připraveni a informovaní.
Co můžeme dělat? Ochrana pro jednotlivce i města
Základem je osobní odpovědnost. Během horkých dní je naprosto nezbytné pít dostatek tekutin, především vody, a naopak se vyhýbat alkoholu a kofeinovým nápojům. Pomáhá také nosit lehké, volné oblečení světlých barev, omezit fyzickou aktivitu v nejteplejší části dne a snažit se udržet doma co největší chlad, například pomocí stínění a větrání v noci. Důležitá je i solidarita – myslete na své starší příbuzné, sousedy nebo malé děti, kteří jsou na horko citlivější.
Stejně důležitá jsou ale i systémová opatření. Města by měla investovat do zelené infrastruktury, jako jsou parky, stromořadí nebo zelené střechy, které pomáhají ochlazovat okolí. Klíčové jsou také funkční systémy včasného varování, které obyvatele na blížící se nebezpečí upozorní a poskytnou jim praktické rady, jak se chránit.
Budoucnost: Co nás čeká?
Odborníci se shodují, že pokud se nepodaří výrazně zpomalit klimatickou změnu, budou vlny veder stále častější, delší a intenzivnější. Nejsme však bezmocní. Každý krok, který uděláme jako jednotlivci i jako společnost, má smysl. Promyšlené plánování měst, lepší informovanost, vzájemná pomoc a globální snaha o snížení emisí mohou zmírnit rizika a v konečném důsledku zachraňovat lidské životy.
Zdroj: The Guardian, WHO, The New York Times, Nature, denikn.cz, ceskatelevize.cz