Onyx
11. 08. 2025 16:14
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI
Mikrovlnná trouba je stálicí většiny moderních kuchyní. Přesto se kolem ní stále točí řada pochybností a obav. Ničí jídlu živiny? Hrozí nám nebezpečné záření? A co ohřívání v plastových krabičkách? Podívejme se na to, co říkají vědecká fakta a kde leží skutečná rizika.
Hrozí nám nebezpečné záření?
Jednou z největších obav je záření. Je však důležité vědět, že mikrovlny používají takzvané neionizující záření. To znamená, že jeho energie sice rozkmitá molekuly vody v jídle a tím ho zahřeje, ale nemá dost síly na to, aby změnila jejich chemickou strukturu nebo poškodila DNA. Zjednodušeně řečeno, jídlo se nestává radioaktivním a jeho ohřev v mikrovlnce nezpůsobuje rakovinu.
Výrobci navíc musí dodržovat přísné bezpečnostní normy, které omezují únik záření na naprosté minimum. I když starší nebo poškozené trouby mohou unikat nepatrné množství vlnění, pro člověka to nepředstavuje reálné nebezpečí. Pokud byste chtěli mít absolutní jistotu, stačí jednoduché pravidlo: nestůjte přímo u dvířek, když je trouba v provozu. Energie mikrovln totiž s každým centimetrem vzdálenosti prudce klesá.
Ničí mikrovlnka v jídle cenné vitamíny?
Častým mýtem je, že mikrovlnný ohřev zničí všechny živiny. Opak je často pravdou. Klíčovým faktorem pro zachování vitamínů je co nejkratší doba vaření a co nejmenší množství vody. V tomto ohledu mikrovlnka často vítězí nad tradičním vařením nebo pečením. Například vitamín C, který je velmi citlivý na teplo, se při rychlém ohřevu v mikrovlnce zachová lépe než při dlouhém vaření v hrnci.
Existují sice výjimky – například u česneku nebo brokolice může velmi rychlý ohřev na vysoký výkon zničit některé prospěšné látky. Nejedná se ale o pravidlo. Pro zachování co největšího množství živin je ideální nastavovat přiměřený výkon i čas a ohřívané jídlo v průběhu promíchat.
Skutečná rizika: Na co si dát při ohřívání pozor
Ačkoliv jsou obavy ze záření a ztráty živin přehnané, existují dvě reálná rizika, na která je třeba si dát pozor.
Prvním je nerovnoměrné prohřátí pokrmu. Mikrovlny neohřívají jídlo vždy dokonale rovnoměrně, a tak v něm mohou zůstat studená místa. V nich mohou přežít škodlivé bakterie, jako je salmonela, a způsobit otravu jídlem. Proto je klíčové ohřívaný pokrm v polovině času promíchat a ujistit se, že je celý skutečně horký.
Druhým, a možná největším rizikem, je používání nevhodných plastových obalů. Běžné plasty, které nejsou určené pro použití v mikrovlnné troubě, mohou při zahřátí uvolňovat do jídla nebezpečné chemikálie, jako jsou ftaláty nebo bisfenol A (BPA). Tyto látky mohou narušovat hormonální rovnováhu a jsou spojovány s řadou zdravotních problémů. Vždy proto používejte pouze nádoby, které jsou výslovně označeny jako „microwave safe“, případně sáhněte po osvědčeném skle či keramice.
Speciální opatrnost je na místě při ohřevu tekutin, jako je voda nebo kojenecká strava. Může totiž dojít k takzvanému superohřevu, kdy se tekutina zahřeje nad bod varu, aniž by se objevily bublinky. Při sebemenším otřesu pak může doslova explodovat a způsobit vážné popáleniny. Právě proto se ohřev stravy pro kojence v mikrovlnce obecně nedoporučuje.
Bezpečná, když víte, jak na to
Mikrovlnná trouba je rychlý, praktický a při správném používání i bezpečný pomocník. Mnoho obav, které se šíří na sociálních sítích, nemá vědecký základ. Klíčem k bezpečnému používání není strach ze záření, ale dodržování několika jednoduchých zásad: neohřívejte jídlo v nevhodných plastech, dbejte na jeho důkladné a rovnoměrné prohřátí a buďte opatrní při ohřívání tekutin.
Zdroj: okdiario.com, The Mac Weekly, GoodRx, Healthline, Electrical Safety First, Harvard Health
