Onyx
06. 08. 2025 16:23
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI
Tiché, ale neúprosné. Takové jsou invazní rostliny, které se staly
jedním z největších ekologických problémů české i evropské krajiny.
Nejenže mění podobu a fungování našich ekosystémů a vytlačují původní
druhy, ale některé z nich mohou ohrozit i zdraví lidí a zvířat.
Když se z cizince stane vetřelec
Jednoduše řečeno, invazní rostliny jsou nepůvodní druhy, které člověk zavlekl do nového prostředí. Zde se jim daří až příliš dobře – chybí jim totiž přirození nepřátelé, kteří by jejich růst krotili. Začnou se tak nekontrolovaně šířit a zabírat místo původní vegetaci. Z více než 1500 nepůvodních druhů rostlin, které u nás najdeme, jich je za invazní považováno 75.
Starček úzkolistý: Rostlina roku, kterou nechcete
Dokonalým příkladem takové hrozby je starček úzkolistý. Tato rostlina původem z jižní Afriky byla Českou botanickou společností paradoxně vyhlášena rostlinou roku 2025. Cílem bylo upozornit na nebezpečí, které představuje. V Česku se poprvé objevil koncem 90. let a od té doby se bleskově šíří, hlavně podél silnic a železnic, odkud proniká i do cenných přírodních míst. Problémem ale není jen jeho rozpínavost. Starček obsahuje toxické látky, které mohou poškodit játra hospodářským zvířatům a v konečném důsledku i lidem.
Nebezpečí číhá i za vaším plotem
Invazní rostliny nejsou jen problémem odlehlých rezervací. Stále častěji je potkáváme v městských parcích, na našich zahradách nebo v okolí dopravních staveb. Například jen v Karlovarském a části Ústeckého kraje odhalil nedávný monitoring 48 problematických druhů. Mezi ty nejagresivnější a nejznámější patří křídlatky, bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá, pajasan žláznatý, trnovník akát a právě zmíněný starček. S jejich mapováním po celé republice pomáhá projekt InvazMap, který sbírá data pro účinnější zásahy.
Jak s invazními druhy bojovat?
Boj proti invazním rostlinám vyžaduje kombinaci několika přístupů. Klíčová je prevence – tedy důsledná kontrola dovážené zeminy a osiv. Důležitý je také monitoring rizikových míst, jako jsou okolí dálnic a železnic, a včasná likvidace nově objevených ohnisek. Nezbytná je i osvěta, aby veřejnost dokázala nebezpečné druhy rozpoznat a věděla, jak se zachovat. Jelikož rostliny neznají hranice, je zásadní i mezinárodní spolupráce.
Invazní rostliny jsou vážnou a často podceňovanou hrozbou. Klíčem k ochraně naší přírody a krajiny je jejich včasné rozpoznání, důsledná likvidace a především dobrá informovanost nás všech. Jen tak můžeme zachovat původní biodiverzitu pro budoucí generace.
Zdroj: Česká botanická společnost, ceskestavby.cz, Dům přírody, invaznidruhy.aopk.gov.cz
