Close search

Kritizovaní i opěvovaní. Jaká je skutečně generace mileniálů?

pixabay Zdroj: pixabay

Lidé, kteří se narodili v 80. a 90. letech se označují za tzv. generaci Y - generaci mileniálů. Většinou jsou staršími generacemi nepochopeni. Působí na okolí jako exotický druh, který má na všechno dost času, hlavně na zakládání rodiny a na usazení se. Jací skutečně jsou?

Mileniálové mají oproti svým rodičům jinak poskládaný žebříček hodnot. Už pro ně není priorita ve dvaceti se oženit/vdát a založit rodinu. Dnes lidé od dvaceti do pětatřiceti let přemýšlí úplně jinak. Hlavně by neradi, aby jim něco uteklo a zároveň aby ze života “vyždímali” co nejvíc.

Naprosto přirozeně souzní s internetem a technologickými vymoženostmi, o jejichž pochopení si jejich rodiče mohou jenom nechat zdát. Emailová komunikace je pro ně už zastaralá a velice pružně se přizpůsobují novým věcem, nejen v oblasti technologie. Spoustu času tráví na sociálních sítích a i když  většina z nich zažila dětství bez počítačů, závislost na nich může přiznat snad každý druhý.

Když se dnes zeptáte třicetiletého člověka, zda se cítí být dospělý, většinou spíše zakroutí hlavou. Dlouho se totiž rozmýšlí, jakou cestou se vydají, kolik kontinentů chtějí navštívit, kolika vztahy chtějí projít než najdou tu pravou/pravého. Dobře, takhle o tom určitě nepřemýšlejí ani oni, jenže dnešní doba, která nabízí tolik možností, jim někdy znesnadňuje “spokojit” se s tím co mají. Oni chtějí pořád víc a víc. Bohužel i vztahy mezi lidmi vnímají jako spotřební zboží, které když omrzí, pošlou ho dál.

Lidé generace Y jsou perfekcionističtí idealisté, kteří jsou občas ztraceni. I když jim nic nechybí, nezažili bídu ani válku, často upadají do spárů úzkostí a deprese. Orientace na výsledek, preciznost, soutěživost, to v některých citlivějších jedincích může vzbudit pocit méněcennosti a strachu. Tento strach je většinou nepojmenovaný a sami nevědí, čeho se vlastně bojí. Budoucnosti? Že nestihnout ukrojit ze života co nejvíc? Globálním strašákem těchto lidí je stres, uměle vytvořený tlak, odosobněné vztahy.

Mileniálové často volí takovou práci, při které se mohou dokonale realizovat. Už nechtějí, jako jejich rodiče chodit do práce jenom kvůli výplatě. Ta už není až takovým motivem, spíše chtějí nabýt co nejvíc zkušeností, poznat zajímavé lidi a co nejvíce využít pracovních benefitů (zahraniční stáže apod.) Pokud jim práce nevyhovuje, nemají problém ji opustit.

Předchozí generace je někdy kritizují za lenost, rozmazlenost a nedospělé chování, ale je také nutno říct, že oproti starším generacím, které se “nadřely” za osm hodin v práci, dnešní mladí lidé neváhají dřít jako koně, když jim nějaká činnost dává smysl. Jsou zkrátka sví, rozhodují se podle sebe a nenechají si do ničeho mluvit.

Chtějí být co nejdříve finančně nezávislí a peníze jsou také mnohdy jeden z důvodů, proč odkládají svatbu a  založení rodiny. Nechtějí vystavit své potomky pocitu “že na to nemáme”, chtějí si nejdřív vydělat peníze, řádně si je užít a až potom chtějí začít přemýšlet o dětech. Proto jsou někdy nepochopeni předchozími generacemi, kdy platilo, že rodina je základ státu a to ostatní se nějak udělá za pochodu.

Mileniálové se na všechno chtějí připravit. Chtějí nejdříve poznat sami sebe, chtějí si odpovědět na své existenciální otázky, chtějí poznat svět. Za to přece nemůžou být kritizováni. Každá generace vždy měla svá pro a proti a vždycky v něčem nenaplnila očekávání generací předchozích.

 

Nejčtenější články