Onyx
02. 09. 2025 20:16
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI
Konec léta a začátek podzimu by měly být příjemným obdobím, pro miliony
lidí v Evropě se ale každoročně mění v boj s alergií. Na vině je
ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia), invazivní
rostlina, jejíž pyl patří mezi ty nejagresivnější vůbec. Od poloviny
srpna do konce září se vzduchem šíří neviditelná hrozba, která spouští
silnou rýmu, záněty spojivek a dokáže výrazně zhoršit i astma. Ne
nadarmo je tato rostlina označována za nepřítele veřejného zdraví číslo
jedna.
Nenápadný nepřítel z Ameriky
Ambrozie původně rostla pouze v Severní Americe. Do Evropy se dostala v 19. století, pravděpodobně jako černý pasažér v zásilkách obilí a dalšího zboží. Na novém kontinentu se jí zalíbilo. Je totiž mimořádně nenáročná – nevadí jí sucho, znečištěné ovzduší ani chudá půda. Díky tomu se dokáže rychle šířit a vytvářet husté porosty, které vytlačují původní rostliny a snižují tak místní biodiverzitu. Nejčastěji ji najdete na okrajích měst, podél silnic a železnic, na skládkách nebo neudržovaných pozemcích.
Proč je její pyl tak nebezpečný?
Hlavní zbraní ambrozie je její pyl. Jediná rostlina ho dokáže za sezónu vyprodukovat až miliardu zrnek, která jsou lehká a vítr je snadno přenese na desítky kilometrů daleko. Koncentrace pylu ve vzduchu může být v některých letech extrémní. Zatímco v roce 2019 bylo naměřeno týdně kolem 203 pylových zrn na metr krychlový, o dva roky později už maximum přesáhlo 375 zrn. Množství hlavního alergenu v pylu navíc dramaticky kolísá v závislosti na počasí a může se meziročně lišit až pětinásobně.
Problém, který stojí miliardy
Dopady na zdraví a ekonomiku jsou obrovské. V Evropě trpí alergií na ambrozii přibližně 13,5 milionu lidí. Náklady spojené s léčbou, léky a ztrátou produktivity se před několika lety odhadovaly až na 7,4 miliardy eur ročně. Vědci proto hledají účinné způsoby, jak šíření této rostliny zastavit. Jednou z nadějných cest je biologická kontrola, například nasazení jejího přirozeného nepřítele, brouka bázlivce Ophraella communa. Podle propočtů by tento malý brouk mohl snížit počet alergiků o více než dva miliony a ušetřit veřejným rozpočtům přes miliardu eur ročně.
Jak se Evropa brání?
Boj proti ambrozii probíhá na několika frontách. Kromě nasazení zmíněných brouků, kteří se živí výhradně listy ambrozie a neohrožují jiné druhy, se stále používají i mechanické metody. Klíčové je sekání nebo vytrhávání rostlin ještě před květem, aby se zabránilo uvolnění pylu. Chemické postřiky jsou méně účinné, protože ambrozie si často vyvine odolnost vůči běžným herbicidům. Důležitá je také osvěta veřejnosti prostřednictvím kampaní, jako je „Mezinárodní den ambrozie“, které učí lidi rostlinu rozpoznat a hlásit její výskyt.
Hrozba pro zemědělce i pro budoucnost
Ambrozie nekomplikuje život jen alergikům, ale i zemědělcům. Zapleveluje pole, snižuje výnosy plodin a její semena znečišťují sklizené obilí. V půdě navíc vydrží životaschopná i několik desítek let. S postupující změnou klimatu se situace bude pravděpodobně ještě zhoršovat. Teplejší podnebí ambrozii svědčí a předpovědi varují, že do roku 2050 by se pylová zátěž mohla v Evropě až zčtyřnásobit.
Pokud máte podezření, že ve vašem okolí roste ambrozie, je nejlepší ji co nejdříve zlikvidovat. Vždy používejte ochranné rukavice, rostlinu vytrhněte i s kořeny a ideálně tak učiňte ještě předtím, než začne kvést. Každá odstraněná rostlina je v tomto boji malým, ale důležitým vítězstvím.
Zdroj: Le Monde, Int J Biometeorol, Nature Communications, CABI, Wikipedia, iucngisd.org
