Onyx
09. 08. 2025 10:58
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI
Představte si budovu, která se v parném létě dokáže ochladit sama, bez
hučící klimatizace a vysokých účtů za elektřinu. Zní to jako sci-fi, ale
díky novým technologiím v oblasti fasádních systémů se tato vize stává
realitou a jedním z hlavních trendů udržitelné architektury.
Fasáda, která chladí lépe než klimatizace
Na univerzitě v německých Cáchách (Aachenu) vyvinuli nový typ fasádních panelů, které umí výrazně snížit teplotu uvnitř budovy, a to bez jakékoliv spotřeby energie. Jde o takzvané pasivní chlazení – budova se ochlazuje sama díky své konstrukci a materiálům, s minimální uhlíkovou stopou. Výzkumy ukazují, že tyto fasády mohou snížit vnitřní teplotu až o 5 °C oproti okolí, což je srovnatelné s výkonem klasické klimatizace.
Jak pasivní fasády vlastně fungují?
Kouzlo spočívá v chytrém využití materiálů a konstrukce. Pasivní fasády regulují teplotu, světlo i proudění vzduchu bez aktivních technologií. Používají například speciální izolační materiály s vysokou tepelnou kapacitou, vrstvené struktury pro efektivní odvod tepla a povrchy, které odrážejí sluneční záření, jako jsou takzvané „superbílé“ nátěry.
Některé materiály, například i běžné plasty jako polypropylen, dokáží teplo nejen odrážet, ale také ho aktivně vyzařovat zpět do atmosféry ve specifických vlnových délkách, kdy teplo uniká rovnou do vesmíru, místo aby ohřívalo okolí. Díky tomu materiál dokáže v létě aktivně snižovat teplotu a v zimě ji naopak pomáhá udržet.
Klíčové principy pasivního designu
Úspěch pasivního domu nestojí jen na fasádě, ale na promyšleném návrhu celé budovy. Klíčová je správná orientace ke světovým stranám, ideálně na jih, která zajišťuje maximální využití přirozeného světla a nejnižší spotřebu energie. Nezbytná je také prvotřídní izolace stěn, střechy a oken, která brání tepelným ztrátám. Důležitý je i správný poměr prosklených ploch ke stěnám a použití stínicích prvků, jako jsou přesahy střechy, markýzy nebo venkovní žaluzie, které v létě zabraňují přehřívání. Vše doplňuje systém přirozeného větrání, který díky chytrému rozmístění otvorů zajišťuje stálé proudění čerstvého vzduchu a ochlazování.
Rostoucí zájem a reálné úspory
Poptávka po energeticky úsporné výstavbě strmě roste. Téměř 80 % odborníků ze stavebnictví plánuje v následujících letech využívat pasivní metody častěji. Nejde přitom jen o ekologický trend, ale i o značné finanční úspory. Například budovy s prestižní certifikací udržitelnosti LEED ve Spojených státech ročně ušetří na energiích přes 1,2 miliardy dolarů. Přestože je německá inovace poměrně čerstvá, podobné principy se již úspěšně testují a zavádějí po celém světě. Klíčem k jejich masovému rozšíření je nízká cena a schopnost využívat běžně dostupné materiály.
Co přinese budoucnost a jaké jsou překážky?
Největší výzvou zůstávají počáteční náklady a technická složitost, zejména při rekonstrukcích starších budov, kde se investice do pasivních technologií nemusí okamžitě vyplatit. Budoucnost proto leží v dalším vývoji materiálů, v kombinaci s chytrými technologiemi, jako jsou adaptivní skla, a ve hledání řešení pro modernizaci stávajícího bytového fondu. Již dnes je však jasné, že navrhování budov s ohledem na klima a principy pasivního designu je cestou k udržitelnějšímu a komfortnějšímu bydlení.
