Martin Rejpal
20. 08. 2025 05:54
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI
Od zákazu jednorázových plastových brček v EU se roztočil kolotoč debat a inovací, čím tato kdysi samozřejmá doplňky nahradit. Zatímco si Češi podle všeho oblíbili brčka z pšeničné slámy, která nejen šetří planetu, ale jsou prý i příjemnější než plast, na trhu se objevuje spousta dalších alternativ – od kovových přes papírové až po moderní bioplasty. Co je ale skutečně ekologické a kde na nás číhají skrytá rizika?
Ne všechno „eko“ je skutečně zelené
Poptávka po brčkách s jejich zákazem rozhodně nezmizela. Jen v Evropě jich ročně proteče nápoji přes 30 miliard, což vytváří extrémní množství odpadu a představuje hrozbu pro zvířata. Lidé si na nové materiály zvykají, ale ne každá náhrada je ve skutečnosti ekologičtější. Typickým příkladem jsou papírová brčka. Ta často obsahují nebezpečné chemikálie ze skupiny PFAS, které se do nich přidávají kvůli voděodolnosti. Jeden z průzkumů dokonce ukázal, že zatímco klasická plastová brčka žádné měřitelné PFAS neobsahovala, v papírových jich bylo nalezeno až 21 druhů. Nálepka „eko“ tak ještě nemusí znamenat zdravější a šetrnější produkt, někdy jde spíše o zelené pozlátko.
Přírodní cesta, která v Česku boduje
V tuzemských restauracích a domácnostech si své místo našla brčka z pšenice. Jsou levná, plně rozložitelná a nezanechávají po sobě mikroplasty. Z pohledu dopadu na klima i peněženku je pšeničná sláma jednou z nejšetrnějších voleb, ať už jde o emise při výrobě, nebo o životnost. Navíc si zachovávají svou funkci, v nápoji nepůsobí nepatřičně a neurazí ani zaryté příznivce klasických brček. Proti nim stojí například kovová brčka, jejichž největší uhlíková stopa vzniká při neustálém mytí a dezinfekci. Bambusové či silikonové alternativy jsou zase dražší a papírová brčka, přestože se rychle rozloží, si vysloužila špatnou pověst, protože se rychle rozmáčejí a zanechávají v ústech nepříjemný pocit.
Brčka budoucnosti z brambor a dřeva
Světové trendy se však posouvají ještě dál a testují nové přírodní suroviny. Vědci například vyvinuli brčko kombinující bramborový škrob a lignin – přebytečný rostlinný polymer ze dřeva. Výsledkem je materiál, který je odolnější než plast, přitom stoprocentně biologicky odbouratelný a bez mikroplastů. Taková „brčka budoucnosti“ vydrží v nápoji mnohem déle, aniž by změkla nebo získala nepříjemnou pachuť, jak je tomu u papírových výrobků. Velkým bonusem je, že tento materiál lze vyrábět ze zemědělských přebytků, což je skvělý příklad cirkulární ekonomiky.
Jak si tedy správně vybrat?
Výběr ideálního brčka není jednoduchý a rozhodně neplatí, že jakákoli alternativa je lepší než plast. Průzkumy ukazují, že plast má stále mnoho fanoušků, i když je většina lidí ochotná přejít na nové materiály, pokud to nesníží komfort pití nebo výrazně nezvýší cenu. Skutečný ekologický přínos se odvíjí od způsobu použití. Buď zvolíme cestu opakovaného používání (kov, sklo, bambus), nebo vsadíme na co nejméně průmyslově upravené jednorázové materiály, jako je sláma nebo nové typy škrobů.
Trend je jasný – plastová brčka se stávají raritou a společenský tlak směřuje k obnovitelným zdrojům. Stále však narážíme na limity chuti, praktičnosti, zdraví a ceny. Někdy je tak nejlepším řešením prostě žádné brčko, čímž se eliminují veškeré dopady spojené s výrobou a likvidací. Vyplatí se však sledovat další inovace, protože technologie jdou rychle dopředu. Brčko příští dekády bude zase jiné a doufejme, že ještě přátelštější k přírodě i k nám.
Zdroj: PubMed, Tangieco.com, ACS Axial, Eureka Recycling, The White House
