Close search

Výročí odvážného činu. Jak si Jan Tříska s manželkou sbalili plavky a emigrovali

Profimedia.cz

Byl horký čtrnáctý srpen 1977, když herec Jan Tříska s manželkou Karlou Chadimovou a dcerami vzali kufry nacpané "maskovacím" prádlem a emigrovali za svobodou. Pro komunistický režim se z nich rázem stali reakcionáři a zločinci, kteří z republiky unesli dvě nezletilé děti. "Začátky na svobodě byly krušné," přiznal Tříska později.

Nevšední příběh odvahy. Tak by se dal nazvat odjezd Jana Třísky s manželkou Karlou Chadimovou z Československa v době normalizace. Třískovi z pohledu tehdejších lidí měli všechno. „Ano, měli jsme dům, dost peněz, ale neměli jsme svobodu. A tak jsme se rozhodli odejít z nesvobodné země do nejisté budoucnosti a řada lidí nám to měla za zlé,“ vzpomínal Jan Tříska později v televizním dokumentu.

Do Kanady přes Kypr

S manželkou se jim podařilo získat výjezdní doložku, mohli si tak koupit dvoutýdenní zájezd Čedoku na Kypr. Aby nevzbudili podezření na hranicích, do dvou kufrů si pro sebe i obě malé dcerky sbalili jen trička a plavky. „Nechali jsme tu opravdu vše a neměli jsme ani jeden svetr, ačkoliv jsme chtěli jet do Kanady, kde měla Karla příbuzné. Ale nechtěli jsme malér, kdyby nás celníci šacovali a našli u nás čepice, které na Kypru opravdu nepotřebujete,“ komentoval Tříska.

Ani svým příbuzným nedali vědět, že se chystají emigrovat. Až v Řecku v táboře pro uprchlíky se Karla manželovi přiznala, že jediný, s kým se rozloučila, byla Olga Havlová. Z Řecka putovala rodina do Kanady. Zde zůstali pár týdnů u příbuzných Chadimové. Poté se rozhodli odjet do Spojených států.

Na startovní čáře

Nejdříve bydleli v New Yorku, záhy se přestěhovali do Los Angeles. Tříska i jeho žena znali jen pár anglických slovíček, takže herecké začátky za velkou louží byly dost obtížné. „Jsem ale zvyklý se nevzdávat. A k tomu jsme měli štěstí, že jsme v Americe měli dobré přátele.  Samozřejmě, že jsme měli problémy, někdy dokonce velké problémy. Museli jsme se uskrovnit a doslova počítat každý cent,“ vzpomínal později Tříska.

Hereckou kariéru mu otevřela divadelní role, kterou dostal v roce 1978. A pomohli mu k ní Jiří Voskovec a Miloš Forman.

Klíčová role ďábla

V září toho roku připravoval americký režisér rumunského původu Andrei Şerban vlastní adaptaci Bulgakovova románu Mistr a Markétka. Jiří Voskovec s ním předtím dělal na Broadwayi inscenaci Višňového sadu a od té doby se velice přátelili. Voskovec věděl, že Şerban bude dělat casting na hru, a řekl o tom Miloši Formanovi. A právě on Třískovi volal, že si má pro Şerbanův konkurz připravit něco neuvěřitelného. „Dělal jsem casting na roli ďábla Wolanda ve slavném Public Teatru. Nervy jsem měl napjaté a o to víc byl šok, že jsem tu roli dostal.“

Než ale podepsal smlouvu, čekaly ho opět obstrukce. Tříska neměl občanství, nebyl v hereckých odborech, a to šéf divadla nechtěl dopustit. Zasáhnout musel Miloš Forman, jinak by Tříska roli nedostal. Inscenace měla velký úspěch, Tříska dostal dobré recenze a rolí ďábla tak zahájil hereckou kariéru v Americe. Ztvárnil například střelce ve filmu Lid versus Larry Fint, roli měl v seriálu Highlander či filmu Ronin.

Po revoluci se i s manželkou na čas vrátil do Československa, aby pokračoval ve své herecké dráze. I když se mu zde opět dařilo, za svůj domov ale i se ženou  považovali Ameriku. Jan Tříska nakonec ale zemřel ve své domovině pádem z Karlova mostu.

PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA OSUDY JANA TŘÍSKY A KARLY CHADIMOVÉ:

Nejčtenější články