Close search

Mýty o paleo dietě. Co je pravdy na stravě našich předků a co jsou výmysly

pixabay Zdroj: pixabay

V posledních letech se vyvinula teorie o tom, jak je prospěšné jíst tak, jako jedli naši předkové, protože jsou na to naše těla evolučně přizpůsobená. Můžeme této teorii věřit? Co je pravdy na to, jak je paleo dieta pro dnešního člověka prospěšná a co je mýtus.

Žádné škroby

Paleo dieta se opírá o teorii, že člověk se nestihl ještě adaptovat na změnu stravování, které přineslo zemědělství, jelikož ho člověk vynalezl teprve před deseti tisíci lety. Z toho důvodu by se člověk měl vyvarovat obilovinám, pečivu, těstovinám a dalším škrobům, stejně jako luštěnin, brambor, mléka, soli a cukru. Zákaz samozřejmě platí i pro alkohol, kávu, čaj a podobné nápoje.

Naopak bychom se měli začít stravovat jako naši předchůdci – lovci a sběrači. Tudíž připadá v úvahu libové maso, ryby, ovoce, zelenina, ořechy, vejce a houby. Kdo ale může s jistotou říct, jaký byl jídelníček pravěkých lidí? Až dnes se ukazuje, že jejich strava byla daleko pestřejší než si donedávna mnozí mysleli. Jídelníček našich předků obsahoval z velké části škroby, kterého se zastánci paleo diety bojí, jako čert kříže.

V hlavní roli škroby

Dříve platila teorie, že zvětšení mozku a zmenšení zubů a trávicí soustavy souvisí s přechodem na energeticky bohatou masovou stravu. Tu si naši předkové uměli už před 1,6 miliony lety upravovat na ohni. Prostředí, kde bydleli, ale bylo také bohaté na zdroje škrobů v podobě různých kořenů a hlíz. Jejich masivnímu využití nasvědčuje několik důkazů. Škrob je daleko lepší zásobárnou glukózy (zdroje energie nezbytného například pro mozek, svaly a hladký průběh těhotenství) než živočišná strava.

Ze škrobu jde taky snadněji dostat více živin v porovnání s masem (při tepelném opracování). Proto asi málokoho překvapí, že se počátky využití ohně nápadně shodují se zmnožením a rozrůzněním lidských genů pro amylázy ( enzymy, sloužící k trávení škrobu). Naši předkové mohli teoreticky získávat uhlovodíky i z medu, ovoce či bobulí. Med je ovšem hodně sezónní a v divokých bobulích a ovoci nalezneme tak málo cukrů, že sloužily spíše jako zdroj vitamínů. 

Masožravci

Etnika, která se dnes živí převážně živočišnou stravou, např, Eskymáci, musí maso zkonzumovat dříve, než se rozloží zásoby glukózy ve formě glykogenu, nebo ho rychle zmrazit. I tak mohou mít ale problémy s plodností. Více než polovina jejich kalorického příjmu má původ v tucích, takže libové maso nepreferují a svou stravu doplňují mořskými řasami.

„Neandrtálská dieta“

Strava našich předků byla pravděpodobně dost pestrá a v čase proměnlivá, přičemž až do vynálezu zemědělství zahrnovala kromě masa s velkým podílem tuku i škrobnaté kořeny, hlízy a divoké obiloviny, med, ovoce a další rostlinné produkty. Nelze popřít, že mnoha příznivcům moderní „paleolitická“ dieta vyhovuje.

Od té opravdové se však podstatně odlišuje. Moderní verze se podle všeho daleko více podobá stravě neandrtálců, kteří zejména v severních oblastech spoléhali téměř výhradně na maso. Přesnější by tedy možná bylo označení „neandrtálská dieta“, které se ale nejspíš jen tak neuchytí.

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu