Close search

Válka o Mars: Budoucnost rudé planety mají v rukou USA, Čína a Spojené arabské emiráty

Wikimedia Commons/NASA/JPL-Caltech, Public domain Zdroj: Wikimedia Commons/NASA/JPL-Caltech, Public domain

Mars se letos stal cílem hned několika výprav. Vedle klasického výzkumu jde také o prestiž, mezi velké hráče se totiž vetřel menší, ale o to ambicióznější dobyvatel vesmíru.

Rudá planeta stála chvíli mimo záře reflektorů, protože veškerou pozornost na sebe upoutal Elon Musk a jeho společnost SpaceX, která dopravila bezpečně a levně dva astronauty NASA na Mezinárodní vesmírnou stanici a zase zpátky.

K tomu Donald Trump dopřál agentuře NASA štědré financování, aby se v roce 2024 lidé mohli vrátit na Měsíc, takže se Mars jakoby na chvíli vytratil ze zřetele. Jenže práce na jeho dobytí neustaly.

Šejk na Marsu

Jako první se letos na Mars vypravily Spojené arabské emiráty, 19. července odstartoval na japonské raketě Mitsubishi Heavy Industries H-IIA jejich modul s názvem Hope. První meziplanetární mise z arabského regionu by na oběžnou dráhu Marsu měla dorazit v únoru 2021. Výroba a start vyšly na přibližně 200 milionů dolarů, kolik bude stát provoz v dalších letech, není zatím známo.

Její náplň není ničím nová, zaměřuje se na pochopení počasí a atmosféry Marsu. Pokud to ale dobře dopadne, měla by vědcům pomoct osvětlit, proč se z planety v průběhu milionů let vytratila atmosféra, nebo jak se na ní mění počasí v průběhu dne a mezi marsovskými obdobími, které bude sledovat celý rok.

Spojené arabské emiráty jsou ve vesmíru relativními nováčky, poprvé vypustily satelit v roce 2009. To bylo ještě ve spolupráci s Jižní Koreou. První vlastní satelit s názvem KhalifaSat se na oběžnou dráhu Země dostal před dvěma lety. I mise Hope vznikla ve spolupráci s různými partnery, třeba několika americkými univerzitami. Bylo ale důležité uskutečnit ji letos, aby dorazila v Marsu do prosince 2021. Tehdy totiž budou Spojené arabské emiráty slavit 50. výročí nezávislosti.

USA v. Čína?

Třiadvacátého července byla zahájena mise Tianwen-1, která vyrazila vstříc rudé planetě na nosné raketě Long March 5. Pro Čínu to je rovněž první samostatný projekt mířící na Mars. Z technického hlediska je zajímavý tím, že se skládá z několika částí, vedle roveru je v něm i orbiter, který, jak už název napovídá, zůstane na oběžné dráze planety. Obě zařízení budou sbírat vlastní data a koordinovat se navzájem.

O týden později vyrazila do souboje o Mars také NASA. Její mise Perseverance veze rover, který má přistát v kráteru s názvem Jezero přesně 18. února 2021. A spolu s ním bude planetu zkoumat také speciální vrtulník Ingenuity, první stroj, jež se pokusí o řízený let na jiné planetě.

Podle šéfa agentury Jima Bridenstina nejde o vesmírné závody. „Chci to opravdu vyjasnit. Už jsme to udělali předtím, robota na Mars teď posíláme podeváté,“ cituje jeho vyjádření magazín Space. Nicméně čínské kolegy ve vesmíru přivítal s tím, že to znamená víc objevů a víc vědy. „Doufám, že se o své poznatky rozdělí s celým světem, tak, jako to dělá NASA,“ dodal Bridenstine.

COVID-19 oddaluje Mars

Ještě do března to vypadalo, že se letos na Mars pustí také Evropská kosmická agentura (ESA) a ruská státní agentura Roskosmos se společnou misí ExoMars. Nestihly ale včas vyřešit problémy s padákem a cestovní omezení v důsledku pandemie COVID-19 také komplikovalo přípravy. Bylo proto rozhodnuto o posunu až na rok 2022.

Dvouletá pauza je způsobena tím, že okno, kdy je Mars nejblíž k Zemi, respektive se obě planety nachází na stejné straně Slunce, se otevírá jen jednou za 26 měsíců.

Na marsovské mise se můžete podívat i do GALERIE:

Zdroje: space.com, cnn.com

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu