Close search

Jsem do ní šíleně zamilovaný, říká novozélandský vizionář Peter Beck o přípravě první soukromé mise na Venuši

Wikimedia Commons/TechCrunch, CC BY/NASA/JPL-Caltech, Public domain Zdroj: Wikimedia Commons/TechCrunch, CC BY/NASA/JPL-Caltech, Public domain

V době, kdy všichni mluví o Měsíci a Marsu, se novozélandský vizionář Peter Beck vydává trošku jiným směrem. Jeho snem je najít stopy života na Venuši.

Soukromá společnost Rocket Lab je rozkročená mezi Spojenými státy americkými a Novým Zélandem. Brzo si ale přidá novou destinaci. Připravuje totiž první soukromou misi na Venuši.

Láska mezi planetami

Jsem šíleně zamilovaný do Venuše,“ říká na prezentaci nového projektu novozélandský vizionář Peter Beck, zakladatel a generální ředitel společnosti Rocket Lab. „Velmi tvrdě pracuji na tom, abychom v roce 2023 letěli na Venuši.

Možná by stálo za to, spočítat, kolikrát v průběhu prezentace, která je dostupná na YouTube, zmíní jméno druhé planety od Slunce. V nejbližších třech letech to nebude jiné, protože Beck plánuje posunout Rocket Lab od vysílání satelitů na oběžnou dráhu Země o poznání dál a chce na Venuši pátrat po stopách života.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Rocket Lab (@rocketlabusa),

K tomu ještě potřebuje vyladit nosnou raketu Electron a satelitní platformu Photon. Ta by neměla sestoupit z oblohy Venuše, jen do ní vypustí několik sond. První velký vesmírný test této dvojice přijde o rok, pro NASA totiž mají vynést satelit na Měsíc.

Obecně platí, že pokud chcete poslat vědeckou misi na Měsíc, začnete psát šek na 50 až 100 milionů dolarů,“ říká Beck. A dodává, že jedním z jeho cílů je také postupně snížit cenu za mezihvězdné výlety. To má společné s Elonem Muskem, který nedávno ukázal, že díky opakovaně použitelným technologiím SpaceX je pro NASA výhodnější než dražší Roskosmos. Ten si za dopravu jednoho astronauta na ISS účtuje 86 milionů dolarů, Musk jen 55.

Druhá Země

Peter Beck popisuje cíl svého snažení jako Zemi po katastrofě způsobené změnou klimatu. V dávné minulosti na Venuši opravdu byly řeky a oceány, a toto období trvalo miliardy let, takže se na planetě mohl vyvinout život. Pak došlo ke katastrofě způsobené změnou klimatu a skleníkový efekt změnil její povrch na spálenou krajinu.

Ještě v polovině minulého století se předpokládalo, že teplota na Venuši je kolem 50 stupňů Celsia. Pak ale NASA přišla s řadou přesnějších měření a ukázalo se, že průměrná teplota na povrchu planety je 464 stupňů Celsia. A to masivní vrstva mraků odráží většinu slunečních paprsků zpátky do vesmíru, takže zabraňuje ještě většímu zahřívání.

Pokud tedy nějaký život na Venuši byl a našel způsob, jak pokračovat dál, mohl najít útočiště na obloze. Ve výšce přibližně 50 kilometrů nad povrchem planety jsou teploty a tlaky podobné těm na povrchu Země.

Venuše v. Mars

Na rozdíl od rudé planety, kde je gravitace v porovnání se Zemí asi třetinová, na Venuši je téměř totožná s naší. To by znamenalo méně zdravotních problémů pro případné astronauty.

Startovací okno na Venuši se otevírá každých 584 dní, zatímco Mars je nejblíž jednou za 780 dní. A rozdíl je také ve vzdálenosti: 40 milionů kilometrů – 55 milionů kilometrů. Navíc vrstva oblaků na Venuši spolehlivě ochrání před radiací z vesmíru.

Pokud jde o atmosféru, tu z 96,5 % tvoří oxid uhličitého, pak je v ní 3,5 % dusíku a 0,1 % kyslíku. V marsovské se nachází 95,32 % oxidu uhličitého, 2,7 % dusíku, 1,6 % argonu a 0,13 % kyslíku. Pro porovnání si můžeme uvést složení zemské atmosféry – 78 % dusíku, 21 % kyslíku, 0,93 % argonu a 0,038 % oxidu uhličitého.

Zdroje: space.com, nasa.gov, wikipedia.org, youtube.com

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu