Close search

Co udělá s plastem dvacet let na dně oceánu? Výsledky nové studie jsou pesimistické

Unsplash.com Zdroj: Unsplash.com

Ukazuje se, že ani desetiletí na dně oceánu nemají velký vliv na plasty, které používáme každý den, a proto se do přírody dostávají nejčastěji.

Najít plasty v přírodě, respektive v oceánech není nic složitého. Horší je to už s určováním jejich stáří, co bývá překážkou ke zkoumání vlivu prostředí na jejich rozklad. Teď ale vědci konečně pracovali s přesně datovanými vzorky.

Nezničitelný plast

Němečtí výzkumníci ze společnosti GEOMAR měli k dispozici vzorky plastů, které byly po dobu dvaceti let na dně Pacifického oceánu, v hloubce 4 150 metrů. Zatímco jsou dodnes z větší části nedotčené rozkladem, výrazným způsobem ovlivnily mikrobiální společenství, které se za tu dobu vytvořilo na jejich povrchu.

Studie Perzistence plastového odpadu a jeho kolonizace bakteriálními komunitami po dvou desetiletích na mořském dně byla publikována v magazínu Nature a poukazuje na to, že jde o první soubor údajů, který spojil osud a ekologickou funkci plastů v časovém intervalu více než dvou desetiletí a, co je mimořádně důležité, v přirozených hlubinných podmínkách oceánu.

Jde o nádobu od tvarohu a plechovku Coca-Coly, zabalenou do plastové tašky, které bylo díky údajům na nich vyobrazených možné datovat do let 1988-1996. Třeba plechovka nápoje byla vyrobena speciálně k Davis Cupu v roce 1988. Tím se zaručilo ověření, že oba předměty byly mořské vodě vystaveny minimálně dvě desetiletí.

Kde končí plasty?

Zatímco hliníková plechovka od nápoje by se měla rozpadnout, zabalení do plastové tašky ji uchovalo téměř nedotčenou. Dokonce byla stále dobře viditelná i její etiketa.

Ukázalo se, že ani taška ani krabička od tvarohu nevykazují známky fragmentace nebo degradace,“ říká biochemik Stefan Krause z německého výzkumného ústavu GEOMAR, který vzorky objevil a vyzvedl prostřednictvím svého robota ROV KIEL 6000 již v roce 2015. Původně zkoumali, jak těžba manganu na mořském dně ovlivní tamější prostředí, ale nález dobře datovatelných plastů stál také za to.

I když nádobka na tvaroh a taška měly různé tvary a byly vyrobené z různých druhů plastů, jejich dopad na okolní bakterie byl stejný – mikrobiální rozmanitost byla na plastu mnohem nižší než v okolních sedimentech mořského dna. Dva vzorky jsou samozřejmě málo, bude potřeba mnohem víc podkladů na to, aby se potvrdilo, jak se plasty chovají ve slané vodě.

Zatím víme, že tvoří víc než 60 procent odpadu ve světových mořích a oceánech a ve společnosti GEOMAR se proto chystají na další průzkum. Tím bude zjistit, kde tyto plasty končí, jestli je jejich cílem opravdu mořské dno.

Zdroj: sciencealert.com, geomar.de

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu