Close search

Vědci konečně zjistili, kde se v mozku rodí stres a jestli s tím lze něco dělat

Pixabay.com Zdroj: Pixabay.com

Stres představuje běžnou součást lidského života, jen se mění důvody, proč ho pociťujeme. Nejnovější vědecké poznatky ukazují, kde se v mozku rodí.

Negativní účinky stresu jsou dobře známé – škodí duševnímu i fyzickému zdraví a ovlivňuje kognitivní funkce lidské psychiky. Dlouho ale bylo velkou neznámou, jak pocity stresu vznikají a jakou roli v tom má náš mozek.

Obrazy strachu

Ačkoli je stres běžnou výbavou společnosti, neurobiologické mechanismy, které jsou základem takové zkušenosti, byly až donedávna záhadou.

U zvířat už vědci identifikovali mozkové sítě, které podporují fyziologické reakce na stres. „Nemůžeme se ale zeptat potkanů, jak se cítí,“ říká Elizabeth Goldfarb, docentka Yale Stress Center a vedoucí studie, která se zaobírá stresem.

Její tým nyní objevil nervový domov pocitu stresu, co by mohlo některým lidem pomoct vyrovnat se s oslabujícími pocity strachu a úzkosti, které stres vyvolává. Vědci pomocí magnetické rezonance provedli řadu pozorování u lidí, kteří byli požádáni, aby zhodnotili úroveň svého stresu, když viděli znepokojivé obrazy typu vrčícího psa nebo zohavených tváří.

Kde bydlí stres?

Nervové spojení vznikající v oblasti hipokampu, co je část mozku zodpovědná za krátkodobou paměť a orientaci v prostoru, při prohlížení zmiňovaných znepokojivých obrazů dosáhlo nejen do oblastí mozku spojených s fyziologickými stresovými odpověďmi. Ale také do těch, které jsou spojeny s vyššími kognitivními funkcemi a regulací emocí.

Když byla nervová spojení mezi hipokampem a oblastmi čelního mozkového laloku silnější, účastníci studie uvedli, že je znepokojivé obrazy stresují méně. Naopak, více stresovaní se cítili ti, kteří měli aktivnější nervovou síť mezi hipokampem a hypotalamem. Ten připravuje orgánové soustavy na zvýšenou fyzickou nebo psychickou zátěž.

Lidé trpící duševním onemocněním, včetně úzkosti, mohou mít v průběhu stresující situace problém získat uklidňující zpětnou vazbu z oblastí čelního mozkového laloku.

Nová zjištění teď pomůžou přizpůsobit terapeutický zásah cílům, jako je zesílení spojení mezi hipokampem a čelním mozkovým lalokem, nebo snížení signalizace centrům fyziologického stresu.

Zdroj: ibtimes.com

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu