Close search

Nejhorší věk pro úzkost? Po vstupu do dospělosti roste počet případů raketovým tempem

Unsplash.com Zdroj: Unsplash.com

Největší pravděpodobnost, že budou trpět úzkostí a depresí, je u teenagerů a mladých dospělých. Proč je tomu tak?

Podle údajů Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky byl v půlce června výskyt středně těžké deprese nebo úzkosti v české populaci téměř dvojnásobný v porovnání s obdobím před začátkem pandemie COVID-19, kdy je přiznávalo 6 procent dospělých.

Přesto jde o výrazný pokles z březnových čísel, tehdy šlo až o 20 procent populace. Lze předpokládat, že se údaje časem vrátí k nižším hodnotám. O poznání horší jsou ale dlouhodobé statistiky, které ukazují, že bez ohledu na globální pandemii roste počet mladých lidí s úzkostí.

Mládí nezná klid

V datech ze Severní Ameriky, kde je úzkost nejčastější poruchou duševního zdraví a postihuje přibližně 18,1 procenta populace, se za poslední desetiletí ukazuje, že ne všechny věkové skupiny jsou zasaženy stejně.

Studie publikovaná v časopise Journal of Psychiatric Research zkoumala údaje z Národního průzkumu zdraví a užívání léků, který položil respondentům i tuto otázku: „Jak často jste byli nervózní během posledních 30 dnů?“ Vědci následně kategorizovali zapojené lidi do skupin na základě faktorů jako je věk, pohlaví, rasa, dosažené vzdělání a rodinný stav.

K nejprudšímu nárůstu pocitů úzkosti došlo u mladých dospělých ve věku 18 až 25 let – z 7,97 procent v roce 2008 až na 14,66 procent v roce 2018. U dospělých ve věku 50 let a víc se naopak příliš nemění.

Co stojí za úzkostí?

U mladých dospělých je úzkost nejčastější a také se zvýšila nejrychleji. Úzkostlivá povaha a úzkost bez příznaků v mladém věku jsou spojeny se zvýšeným rizikem následného nástupu úzkostných poruch, deprese, užívání návykových látek a problémů s fyzickým zdravím,“ komentují autoři studie získaná data.

Byť se studie nezaměřila na hledání příčin, vědci uvádí, že velkou roli může hrát exploze sociálních médií. Četné průzkumy ukazují, že víc času stráveného na sociálních sítích se pojí jak s depresí, tak s úzkostí. Zvýšená spotřeba používání sociálních médií může vést k negativním online zážitkům, menšímu počtu opravdových interakcí mezi lidmi a ke snížené schopnosti udržet pozornost.

Odborníci mezi další potenciální zdroje úzkosti řadí rodiče a jejich tlak na děti, rostoucí rozdělování společnosti, sedavý životní styl, špatnou stravu nebo ekonomickou nejistotu. A to všechno dokázalo zdvojnásobit počet mladých lidí s úzkostí ještě před pandemií COVID-19. Pohled do jich budoucnosti proto moc optimismu nepřináší.

Na to, co o úzkostech u mladé generace říkají další studie, se můžete podívat v GALERII:

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, bigthink.com, sciencedirect.com

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu