Close search

Kathy Sullivan: První žena, která zvládla vesmír i nejhlubší místo planety

NASA, Public Domain/EYOS Expeditions/Enrique Alvarez Zdroj: NASA, Public Domain/EYOS Expeditions/Enrique Alvarez

Kathy Sullivan přepisuje historické tabulky. Nejdřív se zařadila k několika stovkám lidí, kteří se podívali do vesmíru. A nyní je také v elitní skupině, která se dostala k nejhlubšímu místu na Zemi.

Pokud jde o příslušnost k elitnímu klubu lidí, kteří byli na místech, kde se zrovna neprocházejí davy, vypadá to následovně: na Mount Everest vyšlo přes 4000 lidí, do vesmíru se jich podívalo víc než 550, k prohlubni Challenger v Mariánském příkopu sestoupilo méně než 20 dobrodruhů.

Vzdálené dno 

Astronautka NASA a také oceánografka Kathy Sullivan je průnikem hned dvou ze zmiňovaných exkluzivních klubů. Do vesmíru letěla celkem třikrát, 11. října 1984 se dokonce stala první Američankou, která vystoupila i mimo raketu a strávila venku 3,5 hodiny. Šlo o misi Challenger.

Zdá se, že tohle slovo Kathy provází po celý život. Nedávno totiž úspěšně absolvovala sestup do prohlubně Challenger. Ta leží na dně Tichého oceánu, respektive v Mariánském příkopu, a nachází se v hloubce 10 928 metrů, co z ní činí nejhlubší místo planety.

Výpravu pořádala společnost EYOS Expeditions, která nabídla tři turistická místa za 620 000 liber, co je v přepočtu přes 18 milionů korun. Za to se zájemci stali součástí výzkumného týmu a podíleli se i na jeho práci.

Oběd na dně oceánu

Vždy jsem sledovala první astronauty, Jacquese Cousteaua a první aquanauty,“ vzpomíná Kathy Sullivan pro CNN. „Zvídavost a pocit dobrodružství, které je pohánělo, jsem cítila také. Rezonovalo to mně, když jsem je pozorovala.

Původně získala titul z geologie a orientovala se na Severní Atlantik, ale pak se dověděla, že v NASA otevřeli přijímací řízení a koncem sedmdesátých let se stala součástí agentury. Jako první Američanka ve volném vesmíru je nyní i historicky první ženou, která se potopila na dno Mariánského příkopu.

Jsou dvě věci, které výrazně odlišují vesmír a dno oceánu. Jedna je intenzita energie. Ve skutečnosti sedíte na bombě, když jste připoutání k raketě a vypustí vás do vesmíru. Je to ohromně energické, hlučné a se spoustou zrychlení,“ vysvětluje osmašedesátiletá Sullivan. Potápění přirovnává k jízdě na magickém výtahu. Sestup je pomalý, hladký a stabilní. A pak není potřeba žádný nemotorný skafandr, dress code je libovolný.

Dolů to trvá čtyři hodiny, další čtyři hodiny jsou vyhrazené na průzkum dna a celkově jedna mise zabere 14 hodin. V jejím průběhu je i čas na jídlo – sendvič se salátem z tuňáka, pytlík chipsů a jablečný štrúdl, který je specialitou šéfkuchaře mateřské lodi DSSV Pressure Drop, jenž vozí výzkumníky k místu ponoru.

Zdroje: cnn.com, irozhlas.cz

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu