Close search

Syndrom vyhoření signalizují i zdánlivě nevinné příznaky: Naučte se je rozpoznat

Freepik.com Zdroj: Freepik.com

Zase ráno, zase ta strašná práce. Už jenom tohle pomyšlení ve vás vyvolává bolesti žaludku, hlavy a totální beznaděj. A stejně jako se vám nechce do pracovních úkolů, vlastně ani nevíte, proč byste si měli ráno vyčistit zuby, anebo se najíst. I tak může vypadat syndrom vyhoření.


Není to tak dávno, co toto psychosomatické onemocnění zařadila Světová zdravotnická organizace na seznam oficiálně uznaných nemocí. A není také divu, protože v zásadě jde o totální vyčerpání organismu, nejenom po psychické, ale i fyzické stránce. Vlastně máte pocit, jako byste zcela vyhořeli. I proto bývá tento závažný zdravotní problém rovněž označován také anglickým termínem burn-out.

Jak ho poznat

Stejně jako dřevo v krbu nevyhoří naráz, ale začne nejdřív doutnat, i vyhoření člověka přichází poměrně plíživě. V zásadě se týká hlavně práce, později už jakékoli činnosti. Lidé trpící vyhořením přestávají mít chuť k čemukoli, nedokážou se soustředit na dané úkoly, vytrácí se nadšení a motivace, protože: stejně to nikdo neuzná. Problémy se ale dostavují i ve vztahu k lidem v jejich okolí. Typickým fyzickým projevem bývá nekvalitní spánek, ztráta chuti k jídlu, zvýšený tlak, zažívací potíže, bolesti hlavy apod.

Lidé v ohrožení

Teoreticky syndrom vyhoření hrozí nejčastěji pracovníkům v tzv. napomáhajících profesích, lékařům, zdravotním sestrám, pedagogům nebo sociálním pracovníkům. Jenže dnes už víme, že bývá daní za nadměrnou pracovní zátěž, přehnané nároky a zodpovědnost. Takže se vlastně ani nelze divit, že toto onemocnění „kosí“ i vysoce postavené managery, obchodníky a všechny ostatní, kteří musí plnit náročné pracovní úkoly.

Ženský problém?

Asi netřeba připomínat, že ženy to mají v dnešním světě o něco těžší. Kromě toho, že se leckdy věnují náročné profesi, leží na nic často péče o potomky i domácnost. Mnoho z nich se navíc ještě stará o rodiče v seniorském věku, kteří rovněž potřebují pomoc. Každodenní nároky, stres, neustále se zvyšující tempo, obava z odmítnutí, touha se prosadit za každou cenu, protože to přece chvíli vydržím, to vše směřuje k pozvolnému vyčerpání, na jehož konci často bývá právě burn-out. A z uvedených důvodů mu snáz podléhají právě ženy.

Co čekat?

Syndrom vyhoření se projevuje v několika etapách a modelová situace může vypadat třeba takto. Získáte vysněnou práci, ze které jste nadšení, s elánem se pouštíte do jednotlivých úkolů a vůbec vám nevadí, že pracujete třeba dvanáct hodin denně, klidně i o víkendech. Rodina? Koníčky? Volno? To vás nezajímá, protože vás ta práce zkrátka baví. Jenže po určité době dochází k určité stagnaci. Najednou si totiž uvědomíte, že věci nejsou takové, jak na samém začátku vypadaly a tohle zjištění ve vás aktivuje určité zklamání, frustraci. Logicky následuje napjatá atmosféra mezi vámi, nadřízeným, kolegy, klienty. Z ní pak vychází pocit zmaru a určité apatie. Motivace je pryč, váš pracovní výkon spíš připomíná stroj. Stejně jako do něj hodíte peníze, abyste něco dostali, vy pracujete proto, abyste dostali výplatu. Stav pak může končit i tím, že jednoho dne si zkrátka už nevyčistíte ani ty výše zmíněné zuby. Nemáte na to energii a vlastně, proč byste to dělali...

Jak z toho ven?

V první řadě by si měl takto postižený člověk přiznat, že má problém, a to není tak snadné. Většinou prvotní impuls přichází od těch nejbližších. V takové chvíli je dobré se zamyslet nad tím, jestli se opravdu něco neděje. Pak si stačí odpovědět na pár jednoduchých otázek. Kolikrát týdně chodíte na procházky nebo se věnujete koníčkům, kdy jste si naposledy s rodinou v klidu popovídali nebo třeba přečetli hezkou knihu, jak se vám spí, ale také třeba jestli je pro vás pondělí nejhorší den v týdnu… Pokud vaše odpovědi mají spíš negativní charakter, je čas přemýšlet nad změnou chování, která může vyústit i ve změnu práce. I když to není v současné době snadné, při troše snahy se dá ledacos vymyslet.

Lékař?

Počáteční fáze syndromu vyhoření se dají zvládnout svépomocí, tedy zejména v situaci, kdy si člověk uvědomuje, že by měl svůj postoj k životu změnit. Rozvinuté potíže jako nezvladatelný stres, nechuť do života, pocit naprosté marnosti, které s sebou nesou fyzické problémy, už rozhodně patří do rukou odborníka, který vám pomůže se vyznat nejenom v tom, co se vám děje, ale i ve vás samých.

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu