Close search

Z deníku Ronalda Reagana: Den začal džusem v Benátkách, po obědě vyzval Gorbačova, ať strhne Berlínskou zeď

Wikimedia Commons/White House Photographic Office, Public Domain Zdroj: Wikimedia Commons/White House Photographic Office, Public Domain

Dvanáctého června 1987 pronesl americký prezident Ronald Reagan jeden z nejpůsobivějších projevů historie. Na výsledek požadavku, který tehdy nastolil, sice čekal dva roky, ale stálo to za to.

Po druhé světové válce byl Berlín, hlavní město poraženého Německa, rozdělen do čtyř sekcí. Američané, Britové a Francouzi ovládali západní region, Sověti získali moc ve východní oblasti.

V květnu 1949 se tři západní sekce spojily do Spolkové republiky Německo (Západní Německo) a ještě v říjnu vznikla Německá demokratická republika (Východní Německo). Tři roky na to byla hranice mezi oběma zeměmi uzavřena a v srpnu 1961 postavila východoněmecká vláda Berlínskou zeď, aby zabránila úniku svých občanů na Západ.

Slavná slova Ronaldova

Právě tuto ikonickou stavbu využil 12. června 1987 americký prezident Ronald Reagan jako kulisu k působivé a postupně gradující řeči. Někdy přecházel do němčiny a říkal věty jako: „Es gibt nur ein Berlin“ („Je jenom jeden Berlín“), a vyzval k otevření Braniborské brány, která se nacházela v hraničním pásmu.

Projev kulminoval slovy: „Generální tajemníku Gorbačove, pokud hledáte mír, pokud hledáte prosperitu Sovětského svazu a východní Evropy a pokud chcete liberalizaci, přijeďte k této bráně. Otevřete tuto bránu! Pane Gorbačove, strhněte tuto zeď!

Silná slova v působivém provedení, ostatně, američtí prezidenti obvykle jsou zdatnými řečníky. Záznam na Youtube ukazuje, jak obratně Reagan mířil ke svému poselství a budoval si pozici na to, aby v závěru odpálil skutečnou bombu.

Na konec zdi si ale obyvatelé obou částí Berlína museli počkat ještě dva roky, do její boření se mohli svobodně pustit 9. listopadu 1989. Nicméně Reaganův projev se považuje za jeden z prvních signálů nadcházejících změn.

Prezidentův deník

Pohled do oficiálních záznamů Bílého domu ukazuje, že pro prezidenta Reagana začal ten den v 7:30 šálkem kávy a pohárem džusu. V 9:20 nastává loučení s personálem hotelu Cipriani, kde byl v Benátkách ubytován a pak ho vrtulník odvezl na letiště Marco Polo. Cestou zdraví námořníky lodě, která mu zajišťovala doprovod – všichni byli nastoupeni na palubě a poslouchali jeho řeč přes reproduktor.

Na letišti Tempelhof v západním Berlíně přistává Air Force One v 11:45. Následuje setkání s ambasadory, spousta oficialit a pak výlet do domu Richarda von Weizsäckera, prezidenta Německé spolkové republiky. V 13:00 dojde na návštěvu Říšského sněmu, kde se k Reaganovi připojí kancléř Helmut Kohl. Následuje posezení se skupinou starších dám, které se po válce podílely na obnově Berlína.

Pak jsme šli k Braniborské bráně, kde jsem oslovil desítky a desítky tisíc lidí – dav se táhl dál, než jsem dohlédl. Ohlas byl neskutečný – 28-krát mě přerušily oslavné výkřiky,“ stojí v prezidentském deníku.

Po přesunu do Bonnu, kde má proslov k dalším tisícům lidí, poznamenal si dokonce, že je jim šitý na míru, krájí dort k 750. výročí založení Berlína. Po jeho boku je pořád Kohl, se kterým později vede i několik rokování.

Krátce před osmou Ronald Reagan odstartuje na Andrewsovu spojenou základnu v Marylandu. V posledním záznamu dne se podivuje nad tím, že téměř osm hodin z 8,5 hodiny trvajícího letu pořád svítilo slunce.

Do historie Berlínské zdi se můžete podívat v GALERII:

Zdroje: gale.com, youtube.com, reaganfoundation.org

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu