Imrich Rešeta
11. 06. 2020 11:53
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain
Vyšetřování vraždy švédského premiéra Olofa Palmeho trvalo 34 let a i když je konečně u konce, jde o trochu rozpačité završení ságy.
Hlavní švédský žalobce Krister Petersson na tiskové konferenci prohlásil, že věří ve vinu osamělého pachatele jménem Stig Engström. Nic jiného nemůže dokázat. A to je problém hned na několika úrovních.
Osudová procházka
V podvečer 28. února 1986 se švédský premiér Olof Palme rozhodl i manželkou Lisbet přidat k synovi Mårtenovi a jeho přítelkyni a zajít do kina Grand Cinema v centru Stockholmu. Odvolal ochranku, vyrazili si jen tak, jako rodina. Odvezli se metrem a zbytek došli pěšky.
Promítání švédské komedie Bratři Mozartovi (1986) bylo téměř vyprodáno, ale když uvaděči poznali populárního Palmeho, nabídli mu místa vyhrazená pro vedení kina. Po shlédnutí mírně neortodoxního příběhu muže, který chce totálně podle sebe překopat Mozartovu operu Don Giovanni, vyrazili Olof s Lisbet zpátky ke stanici metra.
Nikdy k ní nedošli. Přesně ve 23:21 k nim zezadu přistoupil neznámý muž, který dvakrát vystřelil. Jednou na premiéra, podruhé na jeho manželku. Pak rychle zmizel v ulicích. Policie zalarmovaná několika taxikáři, byla na místě činu do čtyř minut, minutu po nich zasahuje sanitka, která náhodou jela kolem. To už se rozbíhá pátrání po tajemném střelci a boj o záchranu života Olofa Palmeho.
Desetiletí konspirací
Deset minut po střelbě jsou Palme i Lisbet, která je sice sama zraněná, ale nechtěla manžela opustit, přijímáni v nejbližší nemocnici. O další půlhodinu, přesně v 0:06, je ale švédský premiér prohlášen za mrtvého. Chvíli na to se informace dostává do médií a národ se po počátečním šoku noří do smutku, který na dlouhá léta vystřídaly rozpaky a zklamání. A pravděpodobně se to už nikdy nezmění.
Záhadná vražda traumatizovala Švédsko po tři desetiletí, což vyvolalo mnoho spekulací o vrahovi a jeho motivu, jakož i mnoho konspiračních teorií. Vyšetřovatelé vyslechli víc než 10 000 lidí a k vraždě se přiznalo 134 podezřelých. Jeden byl dokonce odsouzen na doživotí, ale později osvobozen. Případ se tak táhl dál a dál.
Až do roku 2017, kdy policii se svým pátráním obeznámil novinář Thomas Pettersson, který se vraždě Olofa Palmeho věnoval 13 let. Jeho snaha vedla k jednomu muži, jenž se sám zařadil mezi svědky a tím zmátl policii. Byl frustrovaný z práce a svého života, neměl před sebou světlé vyhlídky. A podle novináře toužil po pozornosti.
Vrah je i není
„Podle mého názoru je Stig Engström hlavním podezřelým,“ řekl státní žalobce Petersson. „Vzhledem k tomu, že tato osoba zemřela, nemůžu proti ní vznášet obvinění a rozhodl jsem se přerušit vyšetřování. Podle mého názoru je po více než 34 letech těžké uvěřit, že další vyšetřování by nám poskytlo jakékoli nové informace."
Domnívá se také, že pokud by jeho současný tým měl možnost pracovat v roce 1986 na vraždě, nebyl by zmiňovaný Engström propuštěn z vazby. Muž, který patrně Palmeho opravdu zastřelil, spáchal v roce 2000 sebevraždu. Hlavním podezřelým se stal až v roce 2017, když vyšetřovací tým, který přijal nové členy, přezkoumal všechny důkazy a zjistil nesrovnalosti mezi jeho výroky a výpovědí jiných svědků.
Podrobnější pohled na jeho život odhalil, že sloužil v armádě a patřil do střeleckého klubu. Podle svého okolí byl velmi kritický vůči předsedovi vlády a jeho politice. Engström řekl vyšetřovatelům, že v ten večer pracoval ve své kanceláři ve Sveavägenu, ulici, kde došlo k atentátu. To, co měl na sobě, však odpovídalo popisu vraha a jeho verze událostí nebyla úplně důvěryhodná.
„Podle mého názoru se choval tak, jak by se choval vrah,“ dodává Petersson, který ve Švédsku patří k nejvýraznějším specialistům na organizovaný zločin a dozoroval spoustu složitých případů. Na vraždu Olofa Palmeho ho nasadili v roce 2016. S přesně třicetiletým zpožděním.
Zdroje: cnn.com, nytimes.com
