Close search

Rebel, disident a neúnavný bojovník za pravdu. Život Václava Havla byl plný zvratů a myšlenkových změn

Facebook Zdroj: Facebook

Jeho myšlenkový vývoj a život obecně by se dal rozdělit na období před a po pádu totalitního režimu. Před pádem bychom mohli Václava Havla označit za hrdinu, bojovníka za pravdu a lidská práva, rebelanta, ale hlavně také spisovatele a dramaturga. Po revoluci, kdy byl především politikem, se začaly názory na jeho osobu lišit a spoustou lidí začal být kritizován. Pojďme si však připomenout zlomové okamžiky v jeho životě. V životě v pravdě.

Narodil se 5. října 1936 v Praze do intelektuální rodiny. Jeho otec byl architekt a stavitel. Kvůli tzv. kádrovým důvodům nemohl nastoupit na studia humanitních věd, proto pracoval jako učeň a poté jako laborant na Vysoké škole chemicko-technologické. Odmaturoval na večerním gymnáziu, které navštěvoval při práci. Hned rok po maturitě začal psát do literárních časopisů Květen, Tvář a Sešity.

Literární činnost a práce v divadle

Na podzim roku 1956 pronesl rebelantský projev na aktivu mladých začínajících autorů, konaném na Dobříši. V témže roce poznal svoji budoucí ženu Olgu, kterou si i přes její prostý původ po osmileté známosti vzal za manželku.

Po několika neúspěšných přijetí na Vysokou školu, se dostal v roce 1959 po přímluvě Jana Wericha do divadla ABC, kde začal pracovat jako jevištní technik. Ve stejném roce napsal svojí první divadelní hru „Rodinný večer“. Od roku 1960 začal působit jako jevištní technik v divadle Na zábradlí a po nějaké době mohl dělat dramaturga a autorsky spolupracovat na několika divadelních hrách.

V 60. letech současně pracoval jako asistent režie v několika inscenacích v Městských divadlech pražských. 3. prosince 1963 byla poprvé uvedena v divadle Na Zábradlí jeho hra Zahradní slavnost. Od roku 1964 se začaly vydávat Havlovy knihy v Západní Evropě, zastupoval ho tam literární agent Klaus Juncker. To trvalo až do roku 1989.

V roce 1968 obdržel Rakouskou cenu za přínos Evropské literatuře. O tři roky později se Havel stal zakázaným autorem. Jeho díla byla zakázána v knihovnách a ve školách.

Bojovník za pravdu

Po potlačení Pražského jara vojsky Varšavské smlouvy nepřestal tvrdě kritizovat komunistický režim. Byl mu zakázán výkon povolání, a proto pracoval jako dělník v trutnovském pivovaru.

Dva roky po napsání otevřeného dopisu prezidentu Husákovi vydává Chartu 77 a stává se jedním ze tří mluvčích tohoto občanského hnutí. Za své postoje byl zatčen a odsouzen ke čtyřem a půl letům odnětí svobody. V roce 1983 byl ze zdravotních důvodů propuštěn na podmínku. Po propuštění se znovu zapojil do disidentského hnutí. Jelikož byl u nás v té době Havel zakázaný autor, jeho texty byly kompletně vydány jenom díky německému nakladatelství Rowohlt se sídlem v Hamburku. Zatčen byl do roku ’89 ještě dvakrát.

Politik a prezident

Pád totalitního režimu už byl cítit ve vzduchu a poslední kapka přišla v podobě studentské manifestace 17. listopadu 1989. O dva dny později byl Havel jmenován vůdcem Občanského fóra a následně zvolen prezidentem Československa.

Začátkem roku 1993 byl zvolen prvním českým prezidentem, jeho prezidentský mandát vypršel až po deseti letech. Jeho žena Olga, která se věnovala převážně charitativní činnosti, v roce 1996 zemřela. Havel krátce na to sám onemocněl a lékaři mu museli vzít kus plíce, to mu však zachránilo život a po propuštění z nemocnice na něho už čekala nová láska, v té době herečka Dagmar Veškrnová. Ta stála po jeho boku až do prosince 2011, kdy tento velký umělec a bojovník za svobodu zemřel na své milované chalupě  v Hrádečku u Trutnova.

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu