Close search

Z pekla: Slavný dopis Jacka Rozparovače obsahoval také kousek lidské ledviny

Wikimedia Commons, Public domain Zdroj: Wikimedia Commons, Public domain

Je to jen několik řádků, ale z těch slov mrazí dodnes. A nejen z nich. Psaní od Jacka Rozparovače totiž dorazilo předsedovi Whitechapelského výboru bdělosti 16. října 1888 i s kouskem v alkoholu naložené lidské ledviny.

V té době byla na nohou nejen čtvrť Whitechapel, ale celý Londýn. Noviny se předháněly v květnatých popisech vražd, ulice ovládl strach a do pátrání po bestiálním vrahovi se vedle neschopné policie pustili také dobrovolníci.

Nic z toho ale nevedlo k jeho zatčení. Ani slavný dopis, který byl téměř tak šokující, jako vraždy samotné.

Balíček z pekla

Whitechapelský výbor bdělosti byl založen v září 1888 kvůli nespokojenosti veřejnosti s výsledky vyšetřování, ale velkým důvodem byl také negativní dopad ponuré atmosféry na podniky ve čtvrti Whitechapel. Lidé přestali vyhledávat zábavu, báli se jeden druhého a ve vzduchu bylo něco zlověstnějšího, než jen běžná londýnská mlha.

Šlo o skupinu dobrovolníků, kteří hlídkovali v ulicích a sledovali podezřelé postavy. Ale byť si najali také soukromé vyšetřovatele, nevedlo to nikam. Nejdůležitější na existenci výboru je, že 16. října 1888 dostal psaní, které bylo adresováno jeho šéfovi Georgovi Luskovi. Mělo londýnskou poštovní známku, ale razítko nebylo dostatečně zřetelné na to, aby bylo možné určit, z jaké čtvrti bylo zasláno.

Jednoduchá hnědá krabice vyčnívá ze záplavy listů, které v tě době obdržela policie, tisk nebo různé spolky. Kdekdo se snažil vydávat za vraha a často i novináři samotní v honbě za senzací vytvářeli různé dopisy. Z této zásilky ale čiší, že ji s největší pravděpodobností poslal opravdový Jack Rozparovač. Vedle několika mrazivých řádků totiž obsahovala také lahvičku alkoholu s lidskou ledvinou, která patrně pocházela z jedné z obětí.

Co píše Jack Rozparovač

Z pekla

Pane Lusk

Posílám vám půlku ledviny kerou jsem vykuchal z jedný ženský a naložil pro vás. Druhej kus jsem si usmažil a sněd. Moc jsem si pošmák. Esli chvilku počkáte pošlu vám zatracenej nůž kerým jsem vydloubl tu ledvinu.

Podepsán

Chytněte mě
když to dokážete
pan Lusk

Dopis zrovna nehýří stylistickou vytříbeností a je v něm spousta chyb, ale to možná naznačuje, že se jeho odesílatel pokusil záměrně mást pronásledovatele a udělal to tak schválně. Není bez zajímavosti, že se nepodepsal jako Jack Rozparovač, co byl jméno, které se objevilo v jednom z dřívějších dopisů adresovaných policii a vrahovi už zůstalo.

Nicméně ani tento balíček vyšetřování nikam neposunul a řádění Jacka Rozparovače vstoupilo do dějin jako jedna z největších nevyřešených záhad, kde sice bylo mnoho podezřelých a spousta teorií, ale ani jedna definitivní.

Na další zajímavosti o psaní Jacka Rozparovače se můžete podívat do GALERIE:

Zdroje: wikipedia.org, casebook.org

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu