Close search

Proč člověk mění pravdu na lež? Teorie kognitivní disonance

Pixabay.com

Lidé obecně upřednostňují soulad. Paradoxně právě touha po souladu vede k tomu, že se nepravda vydává za pravdu. Neracionální skutky se kvůli preferenci určité vnitřní rovnováhy odůvodňují rádoby racionálními argumenty. Člověk navíc lpí na svých přesvědčeních tím víc, čím víc se ukazují jako pochybná.

Tento jev, kdy člověk lže sám sobě i druhým, objasňuje tzv. teorie kognitivní disonance, kterou Elliot Aronson, emeritní americký psycholog a autor knihy The Social Animal, považuje za nejvýraznější teorii sociální psychologie vůbec.

Vnitřní rozpor musí být odstraněn

S teorií kognitivní disonance přišel Leon Festinger, americký sociální psycholog. Touto teorií vysvětluje, jak člověk v rámci odstranění vnitřních rozporů reguluje své postoje, myšlení nebo chování. Festinger vychází ze svého výzkumu z roku 1957.

Výzkum, který dal vznik teorii kognitivní disonance, tzv. Festingerův a Carlsmithův experiment zadal skupině lidí plnit triviální úkoly po dobu dvou hodin. Na konci však testované skupině nabídli dolar nebo dvacet dolarů za to, že úkoly testu budou hodnotit jako zábavné. Jak to dopadlo?

Kolik stojí lež? Nebudete věřit, ale méně je více

Ti, kteří v experimentu dostali 20 dolarů, neměli problém lhát o zábavnosti úkolů. Odměna za takovou lež jim přišla adekvátní. Ti, kteří dostali jenom dolar, však zažívali vnitřní rozpor. Aby se zbavili nepříjemných pocitů, museli přesvědčit sami sebe o zábavnosti úkolů. Test hodnotili lépe než ostatní, dokonce lépe než ti, kteří za pozitivní hodnocení dostali zaplaceno víc.

Lidé v experimentu lhali za minimální odměnu bez toho, aby byly pod nějakým tlakem, třeba tlakem konformity. Aby si tuto lež obhájili a odstranili pocity nesouladu spojeného s kognitivní disonancí, změnili své mínění.

Sociologická encyklopedie Sociologického ústavu AV ČR kognitivní disonanci vyzdvihuje jako důležitý proces nejenom na úrovni každodennosti, ale také na úrovni politického života nebo ekonomického chování.

Co byste o kognitivní disonanci ještě měli vědět? PODÍVEJTE SE DO FOTOGALERIE:

Literatura

Plháková, A. Dějiny psychologie. Praha: Grada, 2006.

Gálik, S. Psychologie přesvědčování. Praha: Grada, 2012.

Nejčtenější články