Close search

Žijeme v zajetí sociálních norem. "Nikdo jim neunikne," potvrzují experimenty

Pixabay.com Zdroj: Pixabay.com

Lidé netráví svůj čas izolovaně od druhých, naopak. Žijeme ve společenstvích, ve vzájemných interakcích s druhými lidmi. Své chování podřizujeme chování, myšlenkám a názorům druhých více, než jsme ochotni připustit.

Sociální psychologie hovoří o sociálních normách či kulturních hodnotách, které nás utvářejí a nabourávají nezávislost naší osobnosti. Druzí lidé na nás působí i pouhou přítomností.

Pod vlivem jiných

Vědecké experimenty dokazují, že výkonnost člověka při plnění úkolů se odvíjí od toho, zda jsou přítomni diváci. Člověk před ostatními nechce vypadat špatně, chce se vyhnout jejich odsouzení, záleží mu na jejich hodnocení. To ho buď motivuje k lepšímu výkonu, anebo znervózňuje a jeho výsledky zhoršuje.

Tlak skupiny je natolik velký, že člověk přestává jednat racionálně a věřit svým smyslům. Lidskou přirozeností je chovat se dle očekávání jiných. Ti přitom nemusí nic přímo přikazovat. Člověk zcela přirozeně a ochotně dělá to, co ostatní, jakkoli je to neopodstatněné.

Napodobování je lidem vlastní

Petr Nutil na webu Manipulátoři.cz například popisuje situaci v čekárně. Představte si, že přijdete, posadíte se, aby se čas od času ozval zvukový signál. Všichni lidé v čekárně po zaznění signálu vždy bez řečí a jakýchkoliv dalších projevů vstanou, následně se zase posadí...

Jak dlouho vám bude trvat, než se k lidem v čekárně přidáte, přestože k tomu nemáte žádný důvod a nikdo vám nic takového nepřikázal? Experimenty dokazují, že to moc dlouho trvat nebude. Ani v jiných situacích se nevyhneme tomu, abychom druhé napodobovali. Příkladem je aplaus ve stoje, který v divadle nepatří k ničemu neobvyklému.

Konformita je přirozená vlastnost člověka

Psychologové přizpůsobování chování svému okolí nazývají konformita. Toto chování je motivováno snahou nevyčnívat, zapadnout do skupiny, zavděčit se jiným, ale i strachem z nepřijetí.

Jev se zapsal do dějin díky jednomu z nejznámějších psychologických experimentů, který se označuje jako Aschův test konformity a uskutečnil se již v padesátých letech minulého století. O co šlo? Jak vypadal Aschův test a jaké výsledky přinesl? To se dozvíte ve fotogalerii.

Literatura

Výrost, J., Slaměník I. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008.

Fischer, S., Škoda, J. Sociální patologie: Závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení. Praha: Grada, 2014.

Urban, L. Sociologie trochu jinak. Praha, Grada, 2011.

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu