Close search

Recept na štěstí: Optimismus je jednou ze základních ingrediencí

Pixabay Zdroj: Pixabay

Pesimismus je životní postoj, který máme částečně vrozený ve svých genech a částečně se ho učíme, v raném věku i v dospělosti. To platí i pro optimismus. Vždy je šance ke změně, bohužel, pesimista si jí nemusí vůbec všimnout a už vůbec ne ji využít.

Těžký pesimismus se řečí psychologů a psychiatrů nazývá deprese. Deprese je afektivní porucha, která se dá léčit. Dokonce je to jedna z nejlépe léčitelných duševních poruch. Stojí to za to, protože bez dávky optimismu člověk nemůže být šťastný.

Pesimismus je synonymem deprese

Navíc funguje jeden ze základních psychologických zákonů, který spojuje špatné předpovědi a jejich naplnění. Člověk se chová tak, aby se naplnila jeho očekávání. Bohužel se tak chová i v případě, že jsou jeho očekávání negativní.

Přes všechny ty kouče a psychology propagující pozitivní myšlení však není štěstí založeno jenom na pozitivním očekávání. Ono se totiž všechno povést nemusí a člověk by na to měl být připraven. Jak popisuje psycholog Tomáš Novák: „Nezáleží tolik na objektivní skutečnosti, ale na tom, jak ji vnímáme. Spokojenost je dána pozitivním fyzickým a psychickým stavem.“ Spokojenost pramení uvnitř a není vázaná na vnější okolí, zdaleka ne tolik, jak to vidí pesimista.

Světová databáze štěstí

Na tisíce výzkumů, které se zabývají štěstím a spokojeností v různých státech světa, obsahuje Světová databáze štěstí. Stojí za ní tým významných osobností, mezi nimi i nizozemský psycholog Ruut Veenhoven, průkopník pozitivní psychologie. Ten šťastného člověka definuje jako člověka, který pozitivně hodnotí svůj život v celé jeho šíři.

Přestože se na pocitech spokojenosti a štěstí bezesporu podepisují geny a osobnost, i depresivně laděné osobnosti nebo lidé s depresivní poruchou se mohou dle psychologů stát šťastnější. To potvrzuje i psycholog Martin Seligman z Centra pozitivní psychologie Pensylvánské univerzity. Seligman se postupně od léčby depresí posunul k hledání štěstí, které posléze označil za „rozkvět osobnosti“. Prohlásil, že nestačí vymazat to špatné, ale že musíme pokračovat v rozkvětu, z nuly se dostat na plus pět.

Seligman také definuje pět složek rozkvětu neboli stavu štěstí. Shrnují se do zkratky PERMA, dají se tedy vyložit i jako permanentní, stálá spokojenost.

O CO JDE? PĚT SLOŽEK SPOKOJENOSTI A ŠTĚSTÍ DLE SELIGMANA VÁM PŘEDSTAVÍ FOTOGALERIE:

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu