Close search

Proč tak snadno podléháme tlaku ostatních? Bojíme se postavit většině. Oprávněně!

Pixabay.com Zdroj: Pixabay.com

Chceme být in. Toužíme stát se členem své společenské skupiny. Máme strach vyčnívat. A to mnohem více, než si dokážeme připustit.

Již tzv. Sherifovy experimenty z třicátých let minulého století prokázaly, jak snadno se lidé vzdávají vlastního úsudku na základě úsudku jiných. Když měli lidé v experimentu odhadnout zdánlivý výkyv světelného bodu, jejich odhady se pohybovaly od 5 do 15 centimetrů. Když však měli vyřknout svůj odhad ve skupině lidí, přizpůsobovali ho odhadům ostatních. Přitom popřeli, že by byli někým jiným ovlivněni.

Prostě nechceme vybočovat, možná i ze strachu…

Přestože si to neuvědomujeme, druzí nás ovlivňují. Snažíme se zapadnout do skupiny a příliš nevybočovat. V praxi a experimentech, mj. zmiňovaných studiích Muzaera Sherifa, se totiž ukazuje, že skupina snadno udělá ze všech, kteří nectí její standardy, nepřátele. Lidé, kteří se liší od ostatních, představují pro skupinu ohrožení.

Psychologové tento jev nazývají konformita. Konformita je dána jednak touhou stát se součástí společenství, přirozenými pocity příslušnosti, ale i strachem postavit se většinovému názoru. „Přizpůsobit se tomu, co dělají ostatní, je vždy bezpečnější,“ vysvětluje ve svém článku přední český psychiatr Radkin Honzák.

Jsme přirozeně přizpůsobiví a poslušní

Tzv. Milgramův pokus prokázal velmi brutálním a diskutabilním způsobem, jak moc podléháme tlaku autority. Člověk má tendence k poslušnosti, ačkoliv to odporuje jeho vnitřnímu přesvědčení. Poslušnost vedla v pokusu až k sadistickému jednání dobrovolníka, který přitom sadistické sklony neměl. Vynucené sadistické jednání se projevovalo stresem, přesto člověk autoritu poslechl.

Na druhé straně však nejde jenom o autority. Člověk má tendence přizpůsobovat se jiným i tehdy, když nemusí. Prokázal to tzv. Aschův experiment, kdy chtěl profesor psychologie Salomon Asch dát lidem více prostoru pro projevení vlastního postoje. Opět se však ukázalo, že tlak skupiny nemusí být nijak násilný a člověk mu stejně podléhá. Pod vlivem ostatních odpovídali dobrovolníci v testu špatně, přestože odpovědi byly téměř jasné. Po ukončení testu pak většinou potvrdili, že si byli špatné odpovědi vědomi. Své konání pak převážně zdůvodňovali tím, že nechtěli před ostatními vypadat divně. Jen malá část testovaných uvedla, že ostatním zkrátka uvěřili.

Proč tak snadno podléháme tlaku ostatních? Další vysvětlení vás čeká ve fotogalerii.

PODÍVEJTE SE DO GALERIE: 

Literatura
Výrost, J., Slaměník I. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008.
Fischer, S., Škoda, J. Sociální patologie: Závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení. Praha: Grada, 2014.
Urban, L. Sociologie trochu jinak. Praha, Grada, 2011.

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu