Radka Křivánková
07. 11. 2019 10:00
Zdroj: pinterest.com
Nejde o oficiální lékařský termín, přestože ho poprvé použil lékař William Cullen. Již v roce 1789 tak označil slabost psychickou i tělesnou. Freud v roce 1895 neurózu spojil s úzkostmi. Právě úzkosti neurózu charakterizují i dnes.
Co je to neuróza?
Neuróza je funkční duševní poruchou. Pojí se s poruchami myšlení, jednání, cítění. Psychické projevy často provází i projevy tělesné. Nedochází přitom k narušení vnímání reality, na rozdíl od psychózy.
Neuróza nerozkládá osobnost, postižený si uvědomuje svůj stav.
Fotogalerie
Neurotické poruchy
Odborníci dnes nehovoří o neuróze jako takové, ale o neurotických poruchách. Všechny provází úzkosti, označují se proto také jako úzkostné poruchy. Seznam úzkostných poruch zahrnuje všechny možné fóbie, panické úzkosti, generalizovanou úzkostnou poruchu, obsedantně-kompulsivní poruchu, posttraumatickou stresovou poruchu a další...
Fóbie
Mezi úzkostné poruchy se řadí fóbie, například sociální fóbie - strach ze sociálního kontaktu, agorafobie - strach z otevřených prostorů, nebo naopak klaustrofobie - strach z uzavřených prostorů.
Jde také o strach z létání (aerofobie), strach z pavouků (arachnofobie) a další panické iracionální strachy. Celkem existuje asi pět set různých fóbií.
Panické úzkosti
Existuje tzv. generalizovaná úzkostná porucha nebo smíšená úzkostně-depresivní porucha, typická velmi pesimistickým náhledem na svět. Postižený má pocit, že nic neumí, nic nezvládá, je neužitečný a nikoho nezajímá.
Pokud úzkosti přerostou v paniku, hovoříme o panické poruše, která se vyznačuje prudkým nástupem úzkosti provázené výraznými tělesnými projevy. Člověk může mít dokonce pocit, že umírá.
Obsedantně-kompulzivní porucha
Mezi úzkostné poruchy se zařazuje i porucha typická nutkavými myšlenkami (obsesemi) nebo nutkavým jednáním (kompulsí). Člověk si své nesmyslné nutkání uvědomuje, snaží se je potlačit, ale většinou neúspěšně. V praxi jde například o nadměrnou hygienu, opakované mytí, kontroly zámků, elektrických spotřebičů apod.
Reakce na trauma a stres
Úzkosti vznikají jako reakce na prožitá traumata a stres. Mohou přerůst až v posttraumatickou stresovou poruchu.
Jde také o disociativní poruchy, například v podobě ztráty paměti týkající se konkrétní negativní události, také tělesné ztuhnutí, nehybnost či dokonce ochrnutí jako reakci na trauma.
Do kategorie úzkostných poruch spadá i koktání a jiné poruchy řeči, noční pomočování, tiky, okusování nehtů apod.
Pozor! Neurotik není psychopat. Jak se liší neuróza, psychóza a psychopatie? A co cítí, resp. necítí psychopat? TO VÁM ODHALÍ FOTOGALERIE:
