Close search

Myšitida, esemeskový krk. Víte, jaké diginemoci přinesla digitální revoluce?

Pixabay

Technologický pokrok se zastavit nedá, přestože nenese jen výhody. V posledních letech narůstá počet varovných signálů a dokonce i vědeckých studií, které upozorňují na negativní vliv moderních technologií na lidské zdraví.

Ať už je digitální revoluce jakkoliv masivní, vždy platí, že za své zdraví nese odpovědnost každý sám. Zatímco bojovat proti technologiím a pokroku nemá smysl, vyplatí se uvažovat o vlivu technologií na tělo i mysl. A pak se snažit vyvarovat možným rizikům. Jaká jsou ta rizika? Co všechno člověku 21. století hrozí?

Poškození svalů

Nadměrné používání informačních a komunikačních technologií vede k tomu, že tělo trpí nedostatkem pohybu. Dochází pak k rozvoji onemocnění kardiovaskulárního systému, cukrovky, obezity a dalších civilizačních chorob.

Poškození z opakovaného namáhání, o kterém hovoříme v souvislosti se špatným držením těla při práci na počítači, označujeme jako syndrom syndrom RSI – Repetitive Strain Injury nebo také Repetitive Stress Injury. Může mít například podobu poškození prstů, šlach a karpálních tunelů, dnes nazývané jako syndrom počítačové myši, tzv. myšitida.

Neustálé svalové napětí má v současnosti spojitost také s využíváním tabletů či chytrých telefonů. Pak nás ohrožují diginemoci jako tzv. tabletové rameno nebo syndrom esemeskového krku.

Primář neurochirurgického oddělení Pardubické nemocnice Tomáš Brož vysvětluje na webu nemocnice vznik těchto potíží: „Mobilní zařízení používáme v nefyziologickém postavení se skloněnou hlavou. Nepřirozené postavení hlavy a ramen způsobuje přetěžování dolního úseku krční páteře a zvýšené svalové napětí v oblasti krku a ramen.“

A dodává: „To může vést k degenerativnímu onemocnění krční páteře, v důsledku až k výhřezu ploténky s útlakem míchy či nervového kořene a neurologickému postižení.“

Mozek v síti

Neurovědec Martin Jan Stránský upozorňuje na degenerativní změny na mozku. Moderní technologie a sociální sítě dle tohoto vědce zhoršují naše kognitivní schopnosti i subjektivně vnímaný pocit štěstí. Objevuje se také tzv. technostres, stres spojený s potřebou být stále online.

Díky technologiím nejsme nuceni trénovat vlastní paměť, pak snáze zapomínáme. Hovoří se o tzv. digitální amnézii nebo Google efektu. Tím však výčet diginemocí zdaleka nekončí.

NOMOFOBIE, KYBERCHONDRIE, FANTOMOVÉ VIBRACE – PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA DALŠÍ PODOBNÉ NEMOCI:

Literatura
Nešpor, K. Jak přežít počítač. Praha: Computer Media, 2011.
Zemanová, P., Ručková, Z. Jak si zachovat zdraví u počítače: čím trpí oči, tělo a psychika. Praha: Computer Press, 2001.
Spitzer, M. Digitální demence. Praha: Host, 2014.

Nejčtenější články